Rudolf II.

Rudolf II. (1552–1612), římský císař a český král z rodu Habsburků, byl významnou postavou nejen v politických dějinách, ale i v historii českého mincovnictví. Za jeho vlády vznikaly mimořádně kvalitní a bohatě zdobené mince, které odrážely renesanční estetiku a císařův zájem o umění. Zvláště proslulé jsou jeho reprezentační tolary a dukáty, které patří k vrcholným dílům evropského mincovního umění konce 16. a počátku 17. století a dodnes jsou vysoce ceněny sběrateli i investory.

Historie

Rudolf II. se narodil 18. července 1552 ve Vídni jako syn císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské. Vychováván byl na španělském dvoře svého strýce Filipa II., což významně ovlivnilo jeho charakter i pozdější vládní styl. Na český trůn nastoupil v roce 1576, téhož roku byl zvolen i římským králem a o rok později korunován císařem. Na rozdíl od svých předchůdců přesunul Rudolf II. císařský dvůr z Vídně do Prahy, která se za jeho vlády stala kulturním a intelektuálním centrem Evropy. Rudolf byl vzdělaným a kultivovaným panovníkem se zájmem o vědy, umění i hermetické nauky. Na jeho dvoře působili významní učenci, umělci a alchymisté jako Tycho Brahe, Johannes Kepler, Giuseppe Arcimboldo či Edward Kelley. Rudolfova vláda však byla poznamenána jeho postupně se zhoršujícími psychickými problémy, které vedly k politické nestabilitě. V posledních letech života byl nucen ustoupit tlaku svého bratra Matyáše, který převzal vládu v Uhrách, Rakousku a na Moravě. Rudolf II. zemřel 20. ledna 1612 v Praze a byl pohřben v katedrále sv. Víta.

Mincovnictví za Rudolfa II. dosáhlo mimořádné umělecké úrovně a technické dokonalosti. Jako panovník s vytříbeným vkusem a zájmem o umění věnoval Rudolf značnou pozornost estetické kvalitě svých mincí, které měly reprezentovat jeho majestát a moc. V českých zemích za jeho vlády fungovalo několik mincoven – nejvýznamnější byly v Kutné Hoře, Jáchymově a Praze, dále také v Českých Budějovicích a Kladsku. Na rozdíl od mnoha jiných panovníků Rudolf II. razil relativně stabilní měnu bez výrazného snižování obsahu drahých kovů. Základními nominály byly tolary a menší groše ve stříbře a dukáty ve zlatě. Rudolfovy mince se vyznačují detailním zpracováním a bohatou symbolikou. Na aversu obvykle nesou panovníkův portrét v renesančním stylu s detailně vyvedenou zbrojí, korunou a řádem Zlatého rouna. Na reversu jsou zobrazeny heraldické symboly – nejčastěji dvouhlavý říšský orel nebo český lev – obklopené bohatou ornamentální výzdobou. Zvláště cenné jsou tzv. multiple tolary – velké reprezentační mince v hodnotě několika běžných tolarů, které byly určeny jako dary významným osobnostem nebo sloužily k oslavě důležitých událostí. Podobně i zlaté multiple dukáty, někdy vážící až několik desítek gramů zlata, patří k nejhonosnějším mincím své doby. Na výrobě těchto reprezentačních ražeb se podíleli přední medailéři a rytci té doby, například Ital Alessandro Abondio.

Význam pro investory a sběratele

Mince Rudolfa II. patří mezi nejvyhledávanější exempláře pozdně renesančního mincovnictví. Pro sběratele představují mimořádně atraktivní akvizici díky své historické významnosti, umělecké hodnotě i relativní vzácnosti. Obzvláště ceněné jsou multiple tolary a dukáty, které se na trhu objevují jen výjimečně a dosahují astronomických cen. I běžnější nominály z tohoto období mají výrazně vyšší hodnotu než srovnatelné mince jiných panovníků. Pro investory představují rudolfínské mince stabilní dlouhodobou investici s potenciálem významného růstu hodnoty. Zvláštní sběratelskou hodnotu mají mince s datací a různými variantami portrétů, které dokumentují postupné stárnutí panovníka i vývoj uměleckého stylu.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Rudolfa II.:

• Pražský tolar – základní velká stříbrná mince s portrétem panovníka a říšským orlem nebo českým lvem
• Multiple tolary – reprezentační mince v hodnotě 2, 3, 5 nebo 10 běžných tolarů, často s bohatší výzdobou a většími rozměry
• Dukát – základní zlatá mince podobného designu jako tolar, ale menších rozměrů
• Multiple dukáty – prestižní zlaté mince v hodnotě 2 až 100 běžných dukátů, určené pro diplomatické účely a reprezentaci

Zajímavosti

• Některé z Rudolfových nejhonosnějších mincí nikdy nebyly určeny k běžnému oběhu – sloužily jako dary diplomatům, spřízněným panovníkům nebo jako součást císařské pokladnice (tzv. Schatzkammer).
• Na dvoře Rudolfa II. působili přední evropští medailéři a rytci, jejichž umělecký vliv je patrný i na běžných oběžných mincích té doby.
• Císařův zájem o alchymii a hermetické nauky se projevoval i v symbolice některých mincí, které obsahují astrologické nebo alchymistické motivy.
• Česká národní banka vzdala hold Rudolfu II. v roce 2012 vydáním pamětní zlaté mince v nominální hodnotě 10 000 Kč k 400. výročí jeho úmrtí jako součást cyklu "Deset století architektury".