Schwarzenbergové

Schwarzenbergové byli starý německý šlechtický rod pocházející z Dolních Frank a doložený již ve 12. století, jehož členové po staletí zastávali vysoké státní úřady v habsburských službách a významné církevní hodnosti. Tento vlivný rod, který se v Čechách usadil roku 1660 získáním panství Třeboň, využíval mincovní právo k ražbě reprezentativních dukátů a tolarů dokumentujících jejich ekonomickou moc a společenské postavení.

Historie

Rod Schwarzenbergů pochází z Dolních Frank, kde jsou doloženi od 12. století jako ministeriálové bamberských biskupů. Postupně získávali majetek a vliv v jižním Německu. Členové rodu tradičně zastávali vysoké státní úřady v habsburských službách a významné církevní hodnosti, měli také zálibu v umění a vytvořili řady cenných sbírek uměleckých předmětů.

V Čechách se rod usadil roku 1660, kdy získal panství Třeboň. V následujících letech tento majetek významně rozšířil. Zlomovým bodem byl Jan Adolf ze Schwarzenberga (1615-1683), který od císaře Leopolda I. získal roku 1670 titul říšského knížete a zásadně roku 1671 mincovní právo.

Jan Adolf ze Schwarzenberga začal využívat mincovní privilegium k ražbě reprezentativních mincí. Ve vídeňské mincovně nechal roku 1682 razit dukáty a tolary nesoucí rodový erb. Tyto ražby měly především prestižní charakter - demonstrovaly postavení rodu mezi říšskou aristokracií a ekonomickou sílu schwarzenberských dominií.

Jeho syn Ferdinand Vilém kníže Schwarzenberg (1652-1703) pokračoval v mincovní tradici. V mincovnách Vídeň a Kremnice razil společné tolary (1696) se svou manželkou Marií Annou hraběnkou ze Sulzu. V Kleengu (1653-1698) byly raženy mince nesoucí na líci dvojportrét obou manželů. V Norimberku byl ražen samostatný tolar knížete (1696).

Dalším významným členem využívajícím mincovní právo byl Adam František kníže Schwarzenberg (1680-1732). Po své pratetě Marii Arnoštce (1649-1719) zdědil rozsáhlý eggenbergský majetek. Ve Vídni razil tolary v letech 1721, 1725 a 1729, včetně výtěžkového tolaru dokumentujícího příjmy z těžby drahých kovů na schwarzenberských panstvích.

Josef Adam kníže Schwarzenberg (1722-1782) reprezentoval rod prostřednictvím mincí ražených ve Vídni - tolar (1741) a v Norimberku konvenční tolar (1766) a konvenční krejcar (1765). Tyto ražby již odpovídaly standardizovanému konvenčnímu měnovému systému Marie Terezie.

Posledním z rodu, který využil mincovního práva, byl Jan Nepomuk (1742-1782). S jeho jménem jsou známé dukát (1783, Vídeň), tolar (1783, Vídeň) a 20krejcar (1783, Vídeň). Po jeho smrti rod mincovní právo již nevyužíval, ačkoli formálně nebylo nikdy zrušeno.

Mincovní produkce a ekonomický význam

Schwarzenberské mince nebyly určeny pro běžný oběh, ale sloužily jako reprezentativní ražby. Dukáty a tolary byly darovány významným osobnostem, používány při diplomatických jednáních nebo uchovávány v rodových sbírkách. Kvalita ražby byla mimořádná - pracovali na nich přední rytci vídeňské a norimberské mincovny.

Ikonografie schwarzenberských mincí kombinovala rodovou heraldiku s portréty. Typickým prvkem byl rodový erb s erbem Sulzu (tři stříbrné ryby) nebo Eggenbergu (tři korunované havrani). Nápisy zdůrazňovaly knížecí titul a državy. Některé mince nesly hornické motivy odkazující na důlní podnikání rodu.

Ekonomicky představovaly schwarzenberské mince spíše prestižní záležitost než zdroj příjmů. Náklady na ražbu často převyšovaly nominální hodnotu. Význam spočíval v demonstraci suverenity a postavení rodu mezi evropskou aristokracií. Mince fungovaly jako diplomatické dary posilující politický vliv Schwarzenbergů.

Schwarzenberský majetek

Hlavní majetky, které rod v současnosti vlastní, zahrnují pražský Schwarzenberský palác na Hradčanech, zámky Český Krumlov (do 1947), Třeboň, Hluboká nad Vltavou (přestavěná v novogotickém stylu), Orlík, Zvíkov a další. Rodový majetek čítal před znárodněním 1945 přes 200 000 hektarů půdy.

Schwarzenbergové patřili k největším vlastníkům půdy v českých zemích. Jejich dominia zahrnovala lesy, rybníky, pivovary, cukrovary a průmyslové podniky. Ekonomická síla rodu umožňovala financování uměleckých sbírek, stavebních projektů a mecenášské činnosti. Rodové sbírky mincí a medailí patřily k nejvýznamnějším v monarchii.

Zajímavosti

• Schwarzenberská knížecí koruna z roku 1670 obsahuje 314 diamantů a 60 perel - je uložena v rodovém trezoru
• Výtěžkový tolar z roku 1729 dokumentuje roční příjem 50 000 zlatých z těžby stříbra
• Karel I. Schwarzenberg byl vrchním velitelem spojeneckých vojsk v bitvě u Lipska 1813
• Rodová sbírka mincí čítala přes 15 000 kusů - dnes rozdělena mezi muzea
• Schwarzenberský 20krejcar z roku 1783 je nejběžnější rodová mince - existuje přes 1000 exemplářů
• Poslední schwarzenberská medaile byla vyražena roku 1938 k 300. výročí rodu v Čechách