Segovijská mincovna

Areál bývalé královské mincovny v Segovii na břehu řeky EresmySegovijská mincovna (Real Ingenio de la Moneda) je bývalá královská mincovna ve španělské Segovii, kterou dal od roku 1583 postavit Filip II. Španělský. V letech 1586–1869 v ní razily mince stroje poháněné vodou z řeky Eresmy, zprvu válcová razidla přivezená roku 1584 z tyrolského Hallu.

Založení 1583, Filip II.
Architekt Juan de Herrera
Technologie válcová ražba na strojích poháněných vodou, převzatá z Hall in Tirol; od 1771 šroubový lis
První ražba 1586, stříbrné reály
Největší ražby od 1609 stříbrný padesátireál (cincuentín) a zlatý stoescudový centén, oba o průměru přes 70 mm
Mincovní značka akvadukt
Poslední ražba 1869
Dnešní využití muzeum Real Casa de Moneda, otevřené od roku 2012

Historie

Segovia razila mince už před vznikem nové mincovny, ve staré mincovně (Casa Vieja). Ve druhé polovině 16. století proudilo do Španělska z Ameriky velké množství stříbra a stát hledal rychlejší a jednotnější způsob jeho zpracování, než byla ruční ražba kladivem. Filip II. Španělský proto roku 1581 zahájil jednání se svým bratrancem, tyrolským arcivévodou, o zavedení strojní ražby ve Španělsku. Roku 1584 vyjel z mincovny v Hall in Tirol konvoj s 25 velkými náklady strojů a zařízení, který do Segovie putoval osm měsíců.

Pro novou mincovnu koupil král starý papírenský mlýn v údolí řeky Eresmy mimo městské hradby, kde mohla voda pohánět vodní kola. Plány v listopadu 1583 vypracoval dvorní architekt Juan de Herrera a stavba trvala do roku 1586. V tomto roce mincovna začala razit stříbro. Od roku 1609 v ní vznikaly i obří mince: stříbrný cincuentín v hodnotě 50 reálů a zlatý centén v hodnotě 100 escudos, nejcennější mince, jakou kdy Španělská říše razila. Centén z 22karátového zlata vážil přes 300 g; poprvé se razil roku 1609, další ražby jsou z let 1623 a 1633.

Roku 1771 byla mincovna přestavěna na šroubové lisy, na nichž se od roku 1772 razila nová měděná mince. V únoru 1869 byla ražba v Segovii ukončena a soustředěna do madridské mincovny. Areál koupil roku 1878 jediný zájemce po šesti neúspěšných dražbách a přestavěl ho na mlýn na mouku, který fungoval do roku 1968. Město Segovia areál získalo vyvlastněním roku 1989, v letech 2007–2011 ho obnovilo a roku 2012 v něm otevřelo muzeum. Areál si zachoval i vodní dílo s jezem na řece.

Technologie ražby

Segovijská mincovna je příkladem přechodu od ručního úderu ke strojní ražbě. Raný segovijský provoz používal válcovou ražbu: kovový pás procházel mezi dvěma válci s vyrytými obrazy mincí, které se do něj vtlačily, a jednotlivé mince se z pásu vysekávaly až potom. Proti ražbě kladivem tak vznikaly mince stejnoměrnější tloušťky, hmotnosti a obrazu, a to ve větším množství. Válce poháněla vodní kola napájená náhonem z řeky Eresmy.

Segovijské mince nesou mincovní značku v podobě segovijského akvaduktu. Válcová ražba umožnila vyrobit i mince o průměru přes 70 mm, jako jsou padesátireálové cincuentíny a stoescudové centény, jejichž ražba vyžadovala písemné povolení krále.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet