Sekularizace
Sekularizace je proces převádění církevního majetku do rukou světské moci nebo obecněji potlačování vlivu náboženství a jeho institucí ve společnosti. V numismatickém kontextu je sekularizace spojena s konfiskací církevních pokladů a mincoven, s přetavováním chrámového zlata a stříbra na mince, a se vznikem Náboženské matice za Josefa II., která spravovala zabavený církevní majetek.
Historie
Latinské slovo saecularisatio původně označovalo přechod osoby z řeholního stavu do stavu světského duchovního. Za zlomový bod v používání pojmu je považován vestfálský mír roku 1648, kdy bylo slovo sekularizace užito pro stvrzení záborů církevních majetků protestantskými knížaty. Odtud se vyvinul právní význam – proces zrušení církevního majetku a jeho vyvlastnění.
V českých zemích proběhla významná sekularizace již za husitských válek v 15. století, kdy byly zabaveny statky katolických klášterů a prelátů. Další vlna přišla za reformace v 16. století. Rozhodující sekularizace však nastala za vlády Josefa II. (1780–1790), který zrušil přibližně polovinu klášterů – ty, které se nezabývaly vzděláváním, zdravotnictvím nebo vědou. Z konfiskovaného majetku vznikla Náboženská matice, která financovala novou síť farností a diecézí.
V 19. a 20. století pokračovala sekularizace jako sociální proces ústupu náboženství z veřejného života. Po první světové válce byl v Československu zaveden fakultativní občanský sňatek. Po roce 1948 komunistický režim systematicky potlačoval náboženský život, konfiskoval církevní majetek a pronásledoval duchovní. Církevní restituce po roce 1989 měly dokončit odluku státu od církve požadovanou již T. G. Masarykem.
Sekularizace a mincovnictví
Sekularizace církevního majetku měla přímý dopad na mincovnictví. Konfiskované chrámové poklady, liturgické nádoby a relikviáře z drahých kovů byly často přetavovány na mince k financování válečných výdajů nebo státní správy. Tento osud potkal mnoho středověkých a raně novověkých zlatnických děl nesmírné umělecké hodnoty.
Za josefínských reforem vznikla systematická evidence církevního majetku včetně cenností z drahých kovů. Zrušené kláštery musely odevzdat zlato a stříbro, které bylo následně zpracováno ve státních mincovnách. Náboženská matice pak spravovala výnosy z prodeje nemovitostí a financovala z nich církevní správu podle státních požadavků.
Sekularizace ovlivnila i symboliku mincí. Zatímco středověké ražby často nesly náboženské motivy – kříže, světce, Pannu Marii – osvícenské reformy prosazovaly sekulární státní symboliku. Na habsburských mincích přetrvaly náboženské prvky (kříž, heslo „Durch Gott mit Gott"), ale jejich význam byl podřízen dynastické a státní reprezentaci.
Zajímavosti
- Josef II. zrušil téměř polovinu klášterů v habsburské monarchii, ponechal pouze ty zabývající se školstvím, zdravotnictvím a vědou.
- Albánie roku 1967 jako jediná země světa zakázala pod trestem veškeré náboženství a prohlásila se za ateistický stát.
- Česká republika patří podle výzkumů k nejsekularizovanějším zemím světa s jedním z nejnižších podílů věřících v populaci.