Smyrna

Smyrna, dnešní Izmir v Turecku, byla jedním z nejvýznamnějších obchodních center starověké Malé Asie a důležitou antickou mincovnou. Město razilo mince nepřetržitě od sedmého století před naším letopočtem až do byzantského období a jeho elektrodové mince patří mezi nejstarší ražené mince v historii lidstva.

Historie

Smyrna tvrdila, že je rodiště básníka Homéra, a tato tradice se objevovala i na městských mincích. První smyrnské mince byly raženy kolem roku 650 před naším letopočtem z elektronu, přírodní slitiny zlata a stříbra nacházející se v řece Paktolos. Tyto archaické mince nesly jednoduché geometrické vzory nebo hlavu lva, symbol lýdské moci. Smyrna byla jedním z prvních měst, které začalo razit mince, a podílela se tak na samotném vzniku peněžního hospodářství. V šestém století před naším letopočtem město razilo stříbrné drachmy s hlavou lva a včelkou, které se staly uznávanou měnou v egejském regionu.

Po zničení města Peršany kolem roku 545 před naším letopočtem ražba mincí na dlouhou dobu ustala. Město bylo znovu založeno Alexandrem Velikým v roce 330 před naším letopočtem a brzy obnovilo mincovní činnost. Helénistická Smyrna razila tetradrachmy s hlavou bohyně Kybely v hradební koruně, která se stala symbolem města. Na reversu se objevoval stojící lev a dubový věnec, připomínající posvátný háj bohyně Nemesis ve Smyrně. V období helénistických království byla Smyrna střídavě pod vládou Seleukovců a Attalovců, což se odráželo v motivech a nápisech na mincích.

Pod římskou nadvládou od prvního století před naším letopočtem se Smyrna stala jedním z nejbohatších měst provincie Asia. Město získalo titul neokoros, strážce císařského kultu, což se hrdě uvádělo na mincích. Smyrnské bronzové mince z římského období jsou známé rozmanitostí motivů zobrazujících místní chrámy, atletické hry a mytologické výjevy. Město razilo mince až do sedmého století našeho letopočtu, kdy bylo dobyt Araby. Byzantská Smyrna ještě krátce obnovila ražbu v jedenáctém století, ale turecké dobytí v roce 1081 znamenalo definitivní konec smyrnského mincovnictví.

Numismatický význam

Smyrna hrála klíčovou roli v rozvoji antického mincovnictví. Jako jedno z prvních měst razících mince přispěla k vytvoření standardů váhy a ryzosti, které byly přejímány dalšími městy. Smyrnské elektrodové mince jsou mezi numismatiky vysoce ceněné jako doklady nejranější fáze mincovnictví. Ikonografie smyrnských mincí ovlivnila ražby v celé západní Anatolii.

Mince ze Smyrny jsou cenným historickým pramenem dokumentujícím politické a kulturní dějiny města. Zobrazují portréty vládců, místní božstva, významné stavby a připomínají důležité události. Studium smyrnských ražeb pomáhá archeologům datovat vrstvy při vykopávkách a rekonstruovat obchodní vztahy ve východním Středomoří. Smyrnské mince se nacházejí v nálezech od Španělska po Střední Asii, což dokazuje význam města jako obchodního uzlu.

Zajímavosti

• Ve Smyrně byla ražena nejstarší známá mince s písemným názvem města v řečtině
• Smyrnské mince s Homérem jsou jedinými antickými mincemi zobrazujícími básníka
• Město razilo největší bronzové medailony v římské Asii o průměru až 45 milimetrů
• Ve vraku lodi u tureckého pobřeží byl nalezen poklad 2500 smyrnských tetradrachem
• Poslední smyrnská mince byla vyražena v roce 1081, těsně před tureckým dobytím