Štýrský Hradec

Štýrský Hradec je hlavní město rakouské spolkové země Štýrsko a druhé největší město Rakouska, které bylo po staletí důležitým správním, obchodním a kulturním centrem jihovýchodních Alp. Město s tisíciletou historií sloužilo jako sídlo štýrských vévodů a později jako rezidence vnitrorakouské větve Habsburků, jeho mincovna razila štýrské groše, tolary a dukáty ze stříbra a zlata z alpských dolů.

Historie

Štýrský Hradec vznikl na místě slovanské osady na strategickém kopci nad řekou Murou. První písemná zmínka pochází z roku 1128, kdy se uvádí jako "Gratz". Název města pochází ze slovanského "gradec", což znamená malý hrad. Ve dvanáctém století získali Hradec Babenberkové a vybudovali zde hrad jako správní centrum Štýrské marky. Po vymření Babenberků v roce 1246 ovládl město český král Přemysl Otakar II., který zde razil mince a udělil městu významná privilegia. V roce 1278 po bitvě na Moravském poli připadlo Štýrsko Habsburkům a Hradec se stal hlavním městem země.

Ve čtrnáctém a patnáctém století město prosperovalo z obchodu mezi Vídní a jadranskými přístavy. Hradec získal právo skladu, všechno zboží muselo projít městem a zaplatit clo. V roce 1379 se stal rezidencí leopoldovské větve Habsburků a centrem Vnitřního Rakouska zahrnujícího Štýrsko, Korutany a Kraňsko. Arcivévoda Karel II. zde vybudoval renesanční dvůr a jeho syn, pozdější císař Ferdinand II., zde strávil mládí. Za tureckých válek v šestnáctém a sedmnáctém století byl Hradec opevněn mohutným bastionovým systémem podle italského vzoru. Město se stalo baštou proti tureckým vpádům a shromaždištěm císařských vojsk.

V osmnáctém století, po skončení tureckého nebezpečí, zažil Hradec období baroka a osvícenství. Byly postaveny nádherné paláce, kostely a založena univerzita Karlem Františkem v roce 1585, která je druhou nejstarší v Rakousku. Arcivévoda Jan Habsburský, mladší bratr císaře Františka I., učinil z Hradce centrum štýrského vlastenectví a podporoval rozvoj průmyslu. V devatenáctém století se město industrializovalo, vznikly strojírny, pivovary a textilky. Hradec se stal železničním uzlem spojujícím Vídeň s Terstem. Za druhé světové války bylo město těžce bombardováno, historické centrum však zůstalo zachováno. Od roku 1999 je historické jádro Štýrského Hradce zapsáno na seznamu světového dědictví a v roce 2003 bylo město evropským hlavním městem kultury.

Mincovnictví ve Štýrském Hradci

Štýrský Hradec měl vlastní mincovnu od třináctého století, kdy zde český král Přemysl Otakar II. razil štýrské fenigy s panterem, heraldickým zvířetem Štýrska. Po převzetí Habsburky byla mincovna rozšířena a modernizována. Ve čtrnáctém století se zde razily stříbrné groše podle vídeňského vzoru, ale s charakteristickým štýrským panterem na reversu. Město těžilo z blízkosti stříbrných dolů v Eisenerzu a zlatých dolů v alpských údolích. Mincovna používala značku "G" pro Hradec nebo stylizovaného pantera.

V šestnáctém století, za vlády arcivévody Karla II., dosáhla hradecká mincovna vrcholu produkce. Razily se zde stříbrné tolary a zlaté dukáty vysoké kvality pro celé Vnitřní Rakousko. Arcivévoda Ferdinand, pozdější císař Ferdinand II., nechal v Hradci razit kiperové mince během třicetileté války pro financování armády. Po sjednocení habsburských zemí v osmnáctém století ztratila hradecká mincovna na významu a razila především drobné mince pro místní oběh. V roce 1763 byla mincovna definitivně uzavřena a výroba přenesena do Vídně a Kremnice. Budova mincovny byla přestavěna na kasárna. Dnes hradecké Univerzální muzeum Joanneum vlastní rozsáhlou numismatickou sbírku dokumentující historii štýrského mincovnictví od středověku po moderní dobu.

Zajímavosti

• Hradecký Zeughaus je největší historickou zbrojnicí na světě s 32 tisíci exponáty
• Štýrský panter na mincích měnil během staletí podobu od heraldického po naturalistický
• Arcivévoda Karel II. nechal v Hradci razit nejtěžší štýrský tolar o váze 60 gramů stříbra
• V městském archivu je uložena kompletní dokumentace hradecké mincovny od roku 1450
• Hodinová věž Uhrturm na hradeckém vrchu je symbolem města a objevovala se na štýrských mincích