Graz

Graz, česky Štýrský Hradec, je druhé největší město Rakouska a hlavní město spolkové země Štýrsko na řece Muře. V letech 1379–1619 byl sídlem Habsburků, jeho historické centrum a zámek Eggenberg patří ke světovému dědictví UNESCO. Zdejší habsburská mincovna razila mince až do roku 1772.

Historie

Název města se vykládá ze slovanského gradec, „malý hrad“; slovinsky se Graz dodnes jmenuje Gradec. Písemně je doložen od 12. století. Roku 1281 získalo město zvláštní privilegia od krále Rudolfa I. Habsburského.

Roku 1379 se Graz stal sídelním městem Habsburků a zůstal jím do roku 1619. Za arcivévody Karla II. Štýrského tu sídlil dvůr Vnitřních Rakous; Karel II. roku 1585 založil ve městě univerzitu. Opevněný vrch Schlossberg nad starým městem odolal tureckým útokům v letech 1529 a 1532 a nebyl nikdy dobyt.

Po bitvě u Wagramu roku 1809 musela být podle schönbrunnského míru opevnění Schlossbergu zbořena. Zachránila se jen hodinová věž Uhrturm a zvonice, za které zaplatili měšťané výkupné; hodinová věž je dodnes symbolem města.

Historické centrum zapsalo UNESCO roku 1999 na seznam světového dědictví, roku 2010 zápis rozšířilo o barokní zámek Eggenberg. Roku 2003 byl Graz Evropským hlavním městem kultury. U řeky Mury stojí galerie Kunsthaus podle návrhu Petera Cooka a Colina Fourniera.

Mincovna ve Štýrském Hradci

Mince se tu razily už ve 13. století, mimo jiné za Přemysla Otakara II. Od vlády Ferdinanda I. razila mincovna obvyklé nominály tolarové měny, jednak vládní s portrétem a titulem císaře, jednak pro štýrské arcivévody Karla II. (1564–1590) a Ferdinanda (1590–1637), pozdějšího císaře Ferdinanda II. Zlaté a stříbrné mince zde razili i Dietrichsteinové, kteří získali mincovní právo roku 1637.

Zdejší ražby Františka I. Štěpána nesly do roku 1765 dvojpísmeno G-R, měď od roku 1760 písmeno G. V letech 1765–1772 se na mincích objevují iniciály mincmistra a vardajna I.–K. a C.G.–A.K. Mincovna užívala značku D až do ukončení ražby roku 1772.