Eggenbergové
Eggenbergové byli šlechtický rod ze Štýrska, který vrcholu dosáhl za třicetileté války. Jan Oldřich z Eggenbergu, předseda tajné rady Ferdinanda II., získal roku 1622 Český Krumlov a stal se říšským knížetem a krumlovským vévodou. Rod měl od roku 1625 mincovní právo a vymřel po meči roku 1717.
| Původ | Štýrsko, Štýrský Hradec |
|---|---|
| Nejvýznamnější člen | Jan Oldřich z Eggenbergu (1568–1634), předseda tajné rady Ferdinanda II. |
| Tituly | říšští knížata od 1623, krumlovští vévodové od 1628 |
| Český Krumlov | v držení rodu od 1622 |
| Mincovní právo | 1625, udělil Ferdinand II. |
| Ražby v Českém Krumlově | 1642–1644, 1652–1658, trojkrejcary 1677, 1685 a 1688 |
| Vymření po meči | 1717, Jan Kristián II. |
| Erb | tři korunovaní havrani kolem zlaté koruny ve stříbrném poli |
Historie
Prvním doloženým členem rodu je kupec Oldřich Eggenberger z Radkersburgu, od roku 1432 městský soudce ve Štýrském Hradci, který zemřel roku 1448. Jeho syn Baltazar pokračoval v obchodu a císař Fridrich III. ho jmenoval mincmistrem ve Štýrském Hradci, Lublani a korutanském St. Veit an der Glan.
Vzestup rodu završil Jan Oldřich z Eggenbergu (1568–1634). Roku 1598 se stal říšským svobodným pánem, od roku 1615 předsedal tajné radě a byl nejvyšším hofmistrem Ferdinanda II. Roku 1620 obdržel Řád zlatého rouna, roku 1622 získal panství Český Krumlov a roku 1623 byl povýšen na říšského knížete. Roku 1628 se jihočeská panství stala vévodstvím krumlovským. Jan Oldřich se zasloužil o návrat Albrechta z Valdštejna do čela císařského vojska a po Valdštejnově zavraždění se stáhl z veřejného života. Zemřel 18. října 1634 v Lublani.
Jeho jediný syn Jan Antonín I. (1610–1649) získal pro rod knížecí hrabství Gradiška. Jeho synové si roku 1672 rozdělili majetek: Jan Kristián I. (1641–1710) dostal Český Krumlov, Jan Seyfried (1644–1713) državy ve Vnitřním Rakousku. Jan Kristián I. zemřel bezdětný a rod vymřel po meči roku 1717, kdy ve třinácti letech zemřel Jan Kristián II. Krumlovské panství zdědila vdova Jana Kristiána I. Marie Arnoštka ze Schwarzenbergu, která zemřela roku 1719 a odkázala je synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu.
Eggenbergové zanechali stopu v architektuře. Jan Oldřich nechal od roku 1625 přestavět rodové sídlo ve Štýrském Hradci na zámek Eggenberg, jehož slavnostní Planetární sál vyzdobil Hans Adam Weissenkircher v letech 1684–1685; zámek je od roku 2010 součástí světového dědictví UNESCO. Na krumlovském zámku vzniklo za Jana Kristiána I. roku 1682 divadlo, dnešní podobu mu dali Schwarzenbergové v 60. letech 18. století.
Mincovnictví Eggenbergů
Mincovní právo obdržel Jan Oldřich z Eggenbergu od Ferdinanda II. roku 1625, své tolary však razil v Praze. Teprve jeho syn Jan Antonín razil v letech 1642–1644 tolary v mincovně na krumlovském zámku; ve druhé polovině 40. let přenesl ražbu do Štýrska. V Českém Krumlově pak razili v letech 1652–1658 jeho synové Jan Kristián a Jan Seyfried za poručnictví matky Anny Marie Braniborské, tolary, zlatníky a dukáty.
Poslední ražbou krumlovské mincovny byly trojkrejcary (groše) Jana Kristiána s letopočty 1677, 1685 a 1688. Tyto vzácné mince se často vyskytují jako novoražby vyrobené k oklamání sběratelů. Jan Kristián ke konci 17. století připravoval obnovení ražby trojkrejcarů, další ražbu však zakázal zákon Leopolda I. z roku 1702; roku 1710 se Eggenbergové mincovního práva vzdali. Schwarzenbergové, kteří Krumlov převzali, měli vlastní mincovní právo, své mince však razili jen ve Vídni.
