Český Krumlov

Český Krumlov je historické město v jižních Čechách, které bylo po staletí sídlem mocného rodu Rožmberků. Pro numismatiku je významný jako místo, kde fungovala rožmberská mincovna, v níž se razily stříbrné mince a žetony.

Historie

Počátky osídlení oblasti dnešního Českého Krumlova sahají do pravěku, ale první písemné zmínky o hradu pocházejí z poloviny 13. století. Původně zde sídlil rod pánů z Krumlova, po jehož vymření roku 1302 přešlo panství do rukou Rožmberků, kteří město proměnili v jedno z nejvýznamnějších center jižních Čech.

Za vlády Rožmberků prožíval Český Krumlov období největšího rozkvětu. Zejména v 16. století, za Viléma z Rožmberka a jeho bratra Petra Voka, se město stalo střediskem renesanční kultury a hospodářského života. Rožmberkové zde vybudovali rozsáhlý zámecký komplex, který je dnes druhým největším hradním areálem v Čechách po Pražském hradu.

V Českém Krumlově působila mincovna, která razila především drobné stříbrné nominály pro potřeby rožmberského panství. Mincovní právo bylo v českých zemích výsadou panovníka, avšak některé šlechtické rody, včetně Rožmberků, získaly privilegium k ražbě vlastních mincí nebo alespoň žetonů a pamětních ražeb. Mincovna zde pracovala za Oldřicha II. z Rožmberka od roku 1422 a znovu za Eggenbergů v letech 1642–1688 s přestávkami; dukáty Petra Voka se razily ve slezských Rychlebech.

Roku 1601 prodal Petr Vok krumlovské panství císaři Rudolfu II., který je postoupil štýrské větvi Habsburků. Od roku 1622 vlastnili Český Krumlov Eggenberkové a po jejich vymření roku 1719 přešel do majetku Schwarzenberků, kteří zde sídlili až do roku 1945. Město si po celou dobu uchovalo svůj středověký a renesanční charakter, díky čemuž bylo roku 1992 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Mincovnictví a numismatický význam

Rožmberská mincovna v Českém Krumlově představuje zajímavou kapitolu regionálního mincovnictví. Rožmberkové jako jeden z nejmocnějších českých šlechtických rodů disponovali značným bohatstvím z těžby stříbra, rybníkářství a obchodu. Jejich mincovní činnost zahrnovala především ražbu drobných stříbrných mincí určených pro lokální oběh na jejich panstvích.

Typickým prvkem rožmberských ražeb byla pětilistá růže, rodový znak, který se stal jedním z nejrozpoznatelnějších heraldických symbolů v českých zemích. Tento motiv se objevuje nejen na mincích, ale také na početných žetonech, medailích a dalších numismatických památkách spojených s rodem.

Z hlediska sběratelského jsou rožmberské ražby poměrně vzácné a vyhledávané. Dochovaly se především drobné stříbrné nominály a pamětní ražby, které dokumentují hospodářskou sílu a kulturní ambice tohoto rodu. Numismatické sbírky obsahující rožmberské mince se nacházejí v Národním muzeu v Praze i v regionálních sbírkách jihočeských muzeí.