Sultán

Sultán je islámský panovnický titul označující světského vládce s absolutní mocí, který vznikl v 10. století jako výraz nezávislosti muslimských panovníků na oslabujícím se abbásovském chalífátu v Bagdádu. Tento mocenský titul, odvozený z arabského slova pro autoritu a moc, se stal dominantním označením muslimských vládců od Španělska po Indonésii. V numismatice představují sultánské mince jedinečnou kategorii s bohatou arabskou kaligrafií, často bez obrazových motivů v souladu s islámskou tradicí.

Historie

Titul sultán se poprvé objevil v 10. století, kdy místní muslimští vládci začali vyhlašovat faktickou nezávislost na abbásovském chalífátu. Mahmúd z Ghazny vládnoucí 998-1030 byl prvním panovníkem, který přijal sultán jako primární titul. Jeho ghaznovská říše kontrolovala území dnešního Afghánistánu, Pákistánu a severní Indie, položiv základy islámské expanze do indického subkontinentu. Ghaznovské zlaté dínáry a stříbrné dirhamy s kúfským písmem se staly vzorem pro pozdější islámské ražby.

Seldžučtí Turci vytvořili v 11. století mocný sultanát sahající od Střední Asie po Anatolii. Sultán Alp Arslan porazil byzantského císaře v bitvě u Mantzikertu 1071, otevíraje Malou Asii turkické kolonizaci. Velkoseldžucký sultanát se rozdělil na několik menších sultanátů včetně rúmského sultanátu v Anatolii, který položil základy pozdější osmanské moci. Seldžučtí zavedli systém vojenských lén podobný evropskému feudalismu.

Ve středověkém Egyptě a Sýrii vládli významní sultáni. Saladin (Salah ad-Dín) založil ajjúbovskou dynastii a proslul jako protivník křižáků, dobyvatel Jeruzaléma 1187. Mamlúcký sultanát 1250-1517 představoval unikátní systém vlády vojenských otroků, kteří se stali vládnoucí třídou. Mamlúčtí sultáni porazili Mongoly u Ajn Džálút 1260 a dobyli poslední křižácké državy. Jejich zlaté ašrafí s propracovanou kaligrafií patří mezi nejkrásnější islámské mince.

Největší islámskou říší byl osmanský sultanát trvající od 13. století do roku 1922. Osman I. založil dynastii, která postupně ovládla Anatolii, Balkán, arabské země a severní Afriku. Mehmed II. Dobyvatel ukončil byzantskou říši dobytím Konstantinopole 1453. Od Selima I. 1517 nosili osmanští sultáni také titul chalífa, nárokujíc si náboženské vedení sunnitského islámu. Osmanské zlaté altuny a stříbrné akče s tugrou (kaligrafickým monogramem) sultána cirkulovaly od Balkánu po Maghreb.

V Indii vznikla řada významných sultanátů. Dillíský sultanát 1206-1526 představoval první trvalou muslimskou vládu v severní Indii s pěti dynastiemi. Mughalská říše 1526-1857, ačkoliv její vládci používali titul císař (padishah), fungovala jako sultanát. Regionální sultanáty jako Bengálsko, Gudžarát nebo dekánské sultanáty vytvořily svébytnou indo-islámskou kulturu. Típú Sultán z Maisúru proslul jako "tygr" bojující proti britské expanzi.

Moderní doba přinesla postupný zánik sultanátů. Mustafa Kemal Atatürk zrušil osmanský sultanát 1922, ukončiv instituci trvající přes 600 let. Většina indických sultanátů byla pohlcena britskou koloniální správou. Egyptský a tuniský sultanát se transformovaly na království a později republiky. Dnes existují sultanáty Brunej a Omán jako absolutní monarchie, zatímco v Malajsii devět dědičných sultánů jednotlivých států volí federálního krále.

Sultánská moc a správa

Sultánská moc vycházela z kombinace vojenské síly, islámského práva a dynastického principu. Sultán byl považován za stín Boha na zemi, ale na rozdíl od chalífy neměl nárok na náboženskou neomylnost. Vládl podle šaríi interpretované náboženskými učenci, ale také vydával světské zákony. Osmanský kanún (sultánský zákon) upravoval správu, daně a trestní právo. Firmán - sultánský dekret měl sílu zákona v celé říši.

Mincovní právo patřilo mezi základní sultánské výsady. Ražba mincí se jménem vládnoucího sultána a páteční modlitba představovaly dva pilíře legitimity. Osmanské mince nesly tughru - jedinečný kaligrafický monogram každého sultána. Indické sultanáty razily bilinguální mince s arabským a místním písmem. Mamlúcké zlaté dínáry dosahovaly váhy až 13 gramů. Absence obrazových motivů vedla k rozvoji složité ornamentální a kaligrafické výzdoby.

Správní systém sultanátů kombinoval islámské instituce s místními tradicemi. Velkovezír sloužil jako předseda vlády řídící běžnou správu. Díván - státní rada fungovala jako poradní sbor a nejvyšší soud. Provincie spravovali begové nebo pašové s rozsáhlou autonomií. Osmanský systém devširme rekrutoval křesťanské chlapce, konvertoval je na islám a vychovával jako elitní janičáře nebo administrátory. Daňový systém založený na zakátu, džizji a charadži financoval armádu a dvůr.

Zajímavosti

• Sultán Bruneje vlastní sbírku přes 7000 luxusních aut včetně 600 rolls-royců, největší soukromou sbírku na světě
• Osmanský sultán Sulejman Nádherný razil mince v 37 různých mincovnách od Budapešti po Bagdád
• Sultánka rozinka dostala jméno podle sladkých hroznů pěstovaných pro osmanský dvůr
• Maisúrský sultán Típú razil mince s tygrem jako symbolem, první figurální motiv na islámských mincích Indie
• Sultanát Zanzibar kontroloval obchod s otroky a kořením ve východní Africe, razil mince datované podle hidžry i křesťanského kalendáře
• Poslední osmanský sultán Mehmed VI. uprchl z Istanbulu 1922 na britské lodi s kufrem plným zlatých mincí