Teherán

Teherán je hlavní město Íránu a od 18. století sídlo hlavní perské/íránské mincovny. Teheránská mincovna razila kádžárovské zlaté tomany, pahlavské pahlaví a moderní íránské riály, přičemž kombinuje tisíciletou perskou mincovní tradici s islámskými prvky a moderními technologiemi výroby.

Historie

Teherán se stal významným městem až v 18. století, kdy jej Aga Muhammad Chán, zakladatel dynastie Kádžárovců, zvolil v roce 1786 za hlavní město Persie. Do té doby byly hlavními mincovnami Isfahán, Šíráz a Tabrīz. První teheránské mince byly zlaté tomany a stříbrné kráne (později riály) s tugrou šáha a lvem se sluncem – symbolem Persie.

Za vlády Fath Alí Šáha (1797-1834) dosáhla teheránská mincovna uměleckého vrcholu. Razily se nádherné zlaté mince s detailním portrétem šáha s dlouhými vousy a kádžárovskou korunou. Charakteristická byla perská nastalická kaligrafie – považovaná za nejkrásnější písmo světa. Na reversech dominoval lev se šavlí a vycházejícím sluncem. Mincovní značka تهران (Teherán) se stala symbolem kvality.

Modernizace přišla za Násira'd-Dína Šáha (1848-1896), který vládl nejdéle v íránských dějinách. V roce 1877 nechal dovézt z Evropy moderní razicí stroje a pozval belgické odborníky. Teheránská mincovna začala razit mince evropského typu – uniformní, s vroubkovaným okrajem. Vznikaly stříbrné 5000 dinárů s portrétem šáha v evropském stylu a zlaté tomany různých nominálů.

Konstituční revoluce (1905-1911) přinesla změny. Na mincích se objevil parlament (Madžlis) jako symbol konstituční monarchie. Za dynastie Pahlaví (1925-1979) prošla mincovna další modernizací. Rezá Šáh zavedl v roce 1932 novou měnu – riál dělený na 100 dinárů. Teheránská mincovna razila mince s modernizovaným lvem a sluncem, portrétem šáha a heslem „Marz-o bum-e má Irán" (Naše vlast Írán).

Mohammad Rezá Pahlaví (1941-1979) pokračoval v modernizaci. K 2500. výročí perské monarchie (1971) byly vyraženy luxusní zlaté a stříbrné pamětní mince. Teheránská mincovna se stala jednou z nejmodernějších na Blízkém východě. Razily se investiční zlaté pahlaví s váhou jedné unce a azádí (svoboda) – poslední mince šáhova režimu.

Islámská revoluce (1979) znamenala radikální změnu. Lev se sluncem byl nahrazen kaligrafickým emblémem „Alláh" stylizovaným do tvaru tulipánu. Na mincích se objevily verše z Koránu, Chomejního citáty a islámské symboly. Teheránská mincovna razí moderní íránské riály s motivy mešit, svatyní a revolučních hesel.

Dnes je teheránská mincovna součástí Centrální banky Íránu. Razí oběžné mince, pamětní emise k islámským výročím a od roku 1992 investiční zlaté mince Bahár Ázádí (Jarní svoboda) s kaligrafií. Mezinárodní sankce omezují export, ale mincovna pokračuje v produkci pro domácí trh. Technologicky využívá moderní zařízení, často vlastní výroby kvůli embargu.

Charakteristické prvky a symbolika

Teheránské mince odrážely perskou identitu a politické změny. Kádžárovci: lev se sluncem, šáhova koruna, nastalická kaligrafie. Pahlaví: modernizovaný lev, Persepolis, památky. Islámská republika: kaligrafický emblém, verše z Koránu, mešity. Charakteristická je kombinace perských a islámských prvků.

Technologicky prošla teheránská mincovna evolucí od ručního ražení k moderní výrobě. Perská tradice krásné kaligrafie pokračuje – íránské mince mají nejpropracovanější arabské nápisy. Teherán vyvinul unikátní bimetalické konstrukce a techniku barevného smaltu pro pamětní mince.

Mezi nejvzácnější teheránské ražby patří první tomany Aga Muhammad Chána, portétní tomany Fath Alí Šáha, konstituční 2 tomany 1907, první pahlaví Rezá Šáha, jubilejní 500 riálů 1971 a první porevoluční azádí 1979. Unikátní jsou zkušební ražby v platině.

Zajímovosti

• Teheránská mincovna vyrazila v roce 1971 největší zlatou minci Blízkého východu – 10 pahlaví (75 uncí zlata) k výročí monarchie
• Násira'd-Dín Šáh osobně navrhoval své mince a trval na zobrazení všech svých 84 vyznamenání
• V trezorech mincovny je uložen „Páví trůn" – obsahuje 26 733 drahokamů včetně mincí vsazených do výzdoby
• První íránské euromince byly potajmu raženy v Teheránu 1999 jako protest proti americkým sankcím
• Moderní čtvrtriál s motivem jaderného programu z roku 2015 byl stažen po mezinárodním tlaku