Účetnictví

Účetnictví je systém evidence hospodářských operací, který umožňuje systematické zaznamenávání, třídění a vyhodnocování finančních transakcí. Od prvních záznamů na hliněných tabulkách přes vynález podvojného účetnictví až po digitální systémy představuje účetnictví základ pro fungování ekonomiky a správu peněžních prostředků.

Historie

Účetnictví vzniklo s potřebou evidence majetku a transakcí v prvních zemědělských civilizacích. Nejstarší účetní záznamy pocházejí ze Sumeru kolem roku 3500 před naším letopočtem, kde chrámové hospodářství vyžadovalo přesnou evidenci zásob, daní a přídělů. Písaři používali klínové písmo na hliněných tabulkách k zaznamenání příjmů a výdajů obilí, dobytka a řemeslných výrobků. Vyvinuli poziční číselnou soustavu se základem 60 a standardní jednotky měr. Účetní období odpovídalo lunárnímu roku 354 dnů rozdělenému na 12 měsíců. Chrám boha Šamaše v Sipparu měl přes 50 účetních písařů vedoucích paralelní evidence pro kontrolu.

Starověký Egypt rozvinul hieratické účetnictví na papyrech evidující správu královských statků a stavbu pyramid. Faraonská administrativa používala účetní knihy zvané hsb s detailními záznamy pracovních sil, materiálů a nákladů. Řekové zavedli veřejné účetnictví - každý úředník musel předložit účty (logismos) ke kontrole na konci funkčního období. Římané vyvinuli sofistikovaný systém účetních knih - adversaria (deník), codex accepti et expensi (hlavní kniha), rationes (měsíční výkazy). Columella ve svém spisu De Re Rustica popsal zemědělské účetnictví s kalkulacemi nákladů a výnosů. Římské právo vyžadovalo od obchodníků vedení řádných účetních záznamů použitelných jako důkaz u soudu.

Středověké účetnictví bylo ovlivněno církevními institucemi vedoucími přesné záznamy desátků, nadací a hospodaření. Kláštery vyvinuly systém účtů podle účelu - cellerarius pro zásoby, sacrista pro bohoslužebné potřeby, elemosinarius pro almužny. Karolínská reforma zavedla jednotné účetní postupy pro královské statky s ročními inventurami. Křížové výpravy stimulovaly rozvoj účetnictví templáři a johanitů, kteří vedli účty pro tisíce komend napříč Evropou. Anglický Exchequer vyvinul ve 12. století systém počítání na šachovnici (scaccarium) s žetony reprezentujícími různé hodnoty.

Revoluční byl vynález podvojného účetnictví v italských městských státech 13. století. Systém každou transakci zaznamenával dvakrát - jako debet jednoho účtu a kredit druhého, čímž zajišťoval vyrovnanou bilanci. Fibonacci v Liber Abaci (1202) popsal arabské číslice usnadňující výpočty. Nejstarší dochovaná kniha s podvojným účetnictvím pochází z Janova z roku 1340. Luca Pacioli systematizoval podvojné účetnictví v díle Summa de arithmetica (1494), které se stalo učebnicí pro generace účetních. Benátský systém alla veneziana zahrnoval memorial (deník), giornale (chronologický záznam) a mastro (hlavní kniha). Medicejská banka vedla oddělené účty pro různé měny s přepočty kurzů.

V českých zemích se účetnictví rozvíjelo s růstem měst a obchodu. Pražské trhové knihy od 13. století zaznamenávaly obchodní transakce. Horní knihy v Kutné Hoře evidovaly podíly na dolech, těžbu a ražbu mincí. Jan Šimon z Beautfort de Craon zavedl v roce 1567 první české podvojné účetnictví na panství Hluboká. České stavy vedly zemské účty evidující berně a válečné výdaje. Pavel Skála ze Zhoře popsal v Hospodáři (1617) zásady správného vedení panských účtů. Merkantilní účetnictví používali pražští kupci podle německých vzorů. Leopold I. zavedl v roce 1666 kamerální účetnictví pro státní správu rozlišující řádné a mimořádné příjmy.

Průmyslová revoluce vyžadovala nové účetní metody. Nákladové účetnictví vzniklo v britských textilkách pro kalkulaci výrobních nákladů. Železnice vyvinuly oddělené účetnictví pro provoz a investice. Akciové společnosti zavedly povinné audity a publikování účetních výkazů. Vznikla profese certifikovaných účetních - první profesní organizace v Edinburghu 1854. Americký systém vyvinul manažerské účetnictví pro řízení korporací. Velká hospodářská krize vedla k regulaci účetnictví - Securities Act 1933 standardizoval účetní výkazy. Počítače od 60. let automatizovaly účetní procesy. Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS) od roku 2005 sjednocují globální účetnictví. Blockchain technologie testuje distribuované účetní knihy eliminující prostředníky.

Účetní metody a systémy

Účetnictví využívá různé metody podle účelu a právní formy. Jednoduché účetnictví zaznamenává pouze příjmy a výdaje, vhodné pro malé subjekty. Podvojné účetnictví sleduje majetek, závazky, náklady a výnosy komplexně. Kamerální účetnictví pro veřejnou správu odděluje běžný a kapitálový rozpočet. Nákladové účetnictví alokuje náklady na produkty a služby. Manažerské účetnictví poskytuje podklady pro rozhodování. Forenzní účetnictví odhaluje podvody a nesrovnalosti.

Účetní zásady zajišťují srovnatelnost a věrnost zobrazení. Akruální princip uznává transakce v okamžiku vzniku, ne platby. Zásada opatrnosti vyžaduje vytváření rezerv na rizika. Going concern předpokládá pokračování činnosti. Matching principle páruje náklady s výnosy. Konzistence zajišťuje srovnatelnost období. Materialita soustředí se na významné položky. Účetní období (fiskální rok) nemusí odpovídat kalendářnímu roku. Konsolidace slučuje účty skupiny. Kreativní účetnictví využívá mezery v pravidlech. Digitalizace směřuje k real-time účetnictví s okamžitými výkazy.

Zajímavosti

• Nejstarší účetní doklad je sumerská tabulka z roku 3200 př. n. l. evidující 29 086 jednotek ječmene
• Vatikán vede nepřerušené účetnictví od roku 1279, nejdelší kontinuální účetní záznamy na světě
• Podvod Enronu v roce 2001 za 63 miliard dolarů vedl k největší reformě účetnictví - Sarbanes-Oxley Act
• První počítačový účetní program ERMA zpracoval v roce 1959 pro Bank of America 50 000 účtů denně