Uchytilová Marie

Marie Uchytilová, uváděná též jako Uchytilová-Kučová (1924–1989), byla česká sochařka a medailérka, autorka československé jednokoruny se ženou sázející lípu. Mince platila od 2. září 1957 do 30. září 1993 a byla nejdéle obíhající mincí Československa. Je také autorkou sousoší lidických dětí.
| Narození | 17. ledna 1924, Kralovice |
|---|---|
| Úmrtí | 16. listopadu 1989, Praha |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze 1945–1950, u Otakara Španiela |
| Mince | 1 Kčs, ročníky 1957–1992, v oběhu 2. září 1957 – 30. září 1993 |
| Motiv mince | mladá žena v pokleku sázející lípu |
| Hlavní sochařské dílo | Pomník dětských obětí války v Lidicích, 82 soch dětí, s Jiřím Václavem Hamplem, odhalen v letech 1995–2000 |
| Ocenění | medaile Za zásluhy I. stupně in memoriam, 2013 |
Historie
Marie Uchytilová se narodila v Kralovicích v rodině berního úředníka. Dětství a studentská léta prožila v Plzni, kde se učila sochařství u Otakara Waltera. V letech 1945–1950 studovala na pražské Akademii výtvarných umění u Otakara Španiela a poté osmnáct let vyučovala výtvarné umění. Jejím žákem byl i pozdější manžel, malíř a medailér Jiří Václav Hampl, který s ní na řadě medailí spolupracoval.
Koncem 60. let začala sama a bez objednávky pracovat na pomníku 82 lidických dětí zavražděných za druhé světové války. Modelovala je až do konce života, záměrně ne jako věrné podobizny, aby dílo patřilo všem dětským obětem války. Zemřela náhle 16. listopadu 1989, v předvečer sametové revoluce. V práci na pomníku pokračoval Jiří Václav Hampl, který sháněl prostředky na odlití soch do bronzu; prvních třicet soch stanulo v Lidicích roku 1995, poslední byly odhaleny 10. června 2000.
V roce 2004 jí rodné Kralovice věnovaly pamětní desku s reliéfem podle návrhu J. V. Hampla. Roku 2013 ji prezident republiky vyznamenal in memoriam medailí Za zásluhy I. stupně.
Jednokoruna a medaile
Návrh jednokoruny vznikl pro veřejnou soutěž. Ženu sázející lípu Uchytilová vymodelovala podle fotografie skautky Bedřišky Synkové, kterou komunistický režim v 50. letech uvěznil za vedení skautského oddílu. Mincí se začalo platit 2. září 1957. Strana se ženou zůstala po celou dobu stejná; s proměnou státního znaku se měnila jen druhá strana: do roku 1960 nesla znak Československé republiky, od roku 1961 znak a název ČSSR a od roku 1991 ČSFR.
Vedle mince vytvořila řadu pamětních medailí k výročím obcí a osobností, mimo jiné pro numismatickou společnost, a několik medailí s protiválečnou tematikou. Roku 1989 vymodelovala medailon numismatičky Jarmily Háskové.
