Václav I.
Václav I., přezdívaný též Jednooký, byl čtvrtý český král z rodu Přemyslovců v letech 1230–1253. Syn Přemysla Otakara I. a Konstancie Uherské, bratr svaté Anežky. Za jeho vlády pokračovala ražba brakteátů zavedených jeho otcem a český stát se stal jedním z předních celků střední Evropy.
Historie
Václav I. se narodil v roce 1205 jako druhorozený syn Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Už ve svých dvou letech byl zasnouben s Kunhutou Štaufskou, dcerou římského krále Filipa Švábského, čímž se jeho otec snažil upevnit vazby s mocným rodem Hohenštaufů. V roce 1216 zajistil Přemysl Otakar I. pro Václava nástupnictví na českém trůnu a císař Fridrich II. tuto volbu schválil, čímž bylo fakticky zrušeno staroslovanské seniorátní právo ve prospěch primogenitury. Václav byl 6. února 1228 spolu se svou manželkou Kunhutou korunován tzv. "mladším králem" ještě za života svého otce. Plné vlády se ujal až po smrti Přemysla Otakara I. 15. prosince 1230. Již krátce po nástupu na trůn se ocitl v konfliktech s rakouským vévodou Fridrichem II. Bojovným. V roce 1246 vtrhla jeho vojska do Rakous, kde sice neuspěla vojensky, ale jeho prvorozený syn Vladislav se oženil s Gertrudou Babenberskou a po smrti Fridricha Bojovného téhož roku získal rakouské země. Vladislavova předčasná smrt v roce 1247 Václava velmi zasáhla a začal zanedbávat vládu. Značná nespokojenost české šlechty vyvolala povstání v čele s jeho druhým synem Přemyslem Otakarem II., kterou se Václavovi podařilo potlačit. V září 1249 nechal Přemysla s jeho stoupenci zatknout na hrádku Týřov, ale brzy jej omilostnil a vrátil jako moravského markraběte.
Za Václavovy vlády pokračovala ražba brakteátů zavedených jeho otcem kolem roku 1210. Tyto jednostranné stříbrné mince z tenkého střížku měly charakteristický miskovitý tvar a byly raženy z téměř ryzího stříbra s ryzostí 0,800–0,950. První velké brakteáty měly průměr až 40 mm a hmotnost kolem 1 gramu, postupně se však jejich velikost zmenšovala na střední brakteáty o průměru 30 mm a malé o průměru 20 mm. Brakteáty byly tzv. "němé mince" - chyběla na nich jména panovníků, značky mincoven i opisy, což umožňovalo rychlou a levnou výrobu. Jediným úderem kladiva do raznice se dalo vytvořit až 20 brakteátů najednou. Ve své době byly stále nazývány "denarius" a měly stejnou bernou hodnotu jako původní denáry. Vzhledem k tenkému střížku se však často lámaly v oběhu, takže se spíše vážily podle hmotnosti stříbra než počítaly. Václavovy brakteáty jsou v numismatických katalozích označovány podle Francisca Cache jako typy C.705, C.710, C.712, C.714 a další, v Fialově katalogu pak jako typ Fiala XXV/6. Václav I. také významně přispěl k rozvoji české státnosti. Učinil z českého království jeden z předních státních celků střední Evropy, přičemž značnou úlohu hráli cizinci přivolaní z Německa. Docházelo k rozvoji kolonizace venkova a zakládání nových měst. V Praze vznikla židovská osada a němečtí kupci si založili cizineckou obec v Poříčí. Za jeho vlády byl založen Žatec (snad už 1249) a Jihlava (40. léta 13. století). Václav I. náhle zemřel 23. září 1253 na svém královském dvoře v Počaplích u Berouna. Jeho nástupcem se stal syn Přemysl Otakar II.
Význam pro investory a sběratele
Brakteáty Václava I. představují významný segment české středověké numismatiky s rostoucím sběratelským zájmem. Jejich hodnota vyplývá z pokračování mincovní reformy jeho otce a z představování vyspělé technologie ražby 13. století. Pro sběratele jsou zajímavé jako doklad přechodu od denárů k nové technologii výroby mincí. Investiční potenciál těchto mincí roste s jejich historickou významností jako mincí panovníka, který upevnil české království a položil základy pro expanzi Přemysla Otakara II.
Příklady
Mezi nejznámější typy patří velký brakteát Cach 705 s drobnými variantami v kresbě, který se vyskytuje v pomačkaném stavu s prasklým okrajem. Typ Cach 712 má na obvodu písmena A G C R a je označován jako vzácný. Brakteát Fiala XXV/6 představuje další katalogizaci těchto mincí. Všechny typy se vyznačují jednostrannou ražbou, miskovitým tvarem a absencí opisů, což je charakteristické pro brakteátové období.
Zajímavosti
Václav I. je jediným českým králem s přezdívkou "Jednooký", původ této přezdívky však není historicky doložen. Zajímavé je, že jeho brakteáty byly navrženy tak, aby se nedaly falšovat - tenký střížek nemohl mít jádro z méně hodnotného materiálu. Václav byl také prvním českým králem, který byl korunován "mladším králem" ještě za života otce, což se později stalo tradicí. Jeho zakladatelská činnost, ačkoli zastíněná pozdějšími úspěchy Přemysla Otakara II., byla významná - například Jihlava se stala důležitým centrem těžby stříbra. Pozoruhodné je také to, že jeho konflikt se synem Přemyslem předznamenal pozdější mocenské boje v přemyslovské dynastii. Václav zemřel v době, kdy připravoval válečné operace proti Uhrám, a jeho náhlá smrt 23. září 1253 znamenala konec jedné epochy a začátek vlády nejslavnějšího přemyslovského krále - Přemysla Otakara II.