Václav I.

Václav I. (1230-1253) byl český král z dynastie Přemyslovců, který vládl v období mongolského vpádu a položil základy pozdější hospodářské prosperity českého státu podporou kolonizace a zakládáním nových měst. Jeho otec Přemysl Otakar I. ho nechal korunovat již v roce 1228, aby zajistil kontinuitu vlády. V numismatice je Václav I. významný jako panovník, za jehož vlády byly raženy poslední české brakteáty a vzácné dvoustranné denáry z plzeňské mincovny.

Historie

Václav se narodil kolem roku 1230 jako syn českého krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské. Jeho otec, poučen zkušenostmi s nástupnickými spory, přistoupil k neobvyklému kroku - nechal Václava korunovat na českého krále již v roce 1228, kdy byl chlapec teprve v dětském věku. Tímto aktem chtěl Přemysl zajistit plynulý přechod moci a vyhnout se dynastickým konfliktům, které v minulosti oslabovaly český stát.

Po smrti Přemysla Otakara I. v prosinci 1230 nastoupil Václav I. formálně samostatnou vládu, ačkoliv zpočátku vládl pod poručnictvím matky Konstancie a významných velmožů. Mladý král se brzy dostal do konfliktu s rakouským vévodou Bedřichem II. Bojovným, který se pokusil využít jeho nezkušenosti. V letech 1230-1231 Bedřich dokonce vpadl do Čech a obsadil některá pohraniční území. Václav však prokázal diplomatické schopnosti a dojednal spojenectví s bavorskými Wittelsbachy.

Situace se dramaticky změnila, když Bedřich Bojovný v roce 1232 vypravil vojenskou výpravu na Moravu. Pro náhlé onemocnění však musel ustoupit, což Václav využil k protiútoku. Spojil se se svým odbojným mladším bratrem, markrabím Přemyslem, a společně zahájili tažení proti vzpurnému rakouskému vévodovi. Ke zprostředkování míru nakonec přispěl sám císař Fridrich II., který roku 1236 pověřil Václava správou Rakouska po vyhnání Bedřicha.

Zásadní zlom v Václavově vládě představoval mongolský vpád v roce 1241. Tatarský chán Batu po vítězství v bitvě u Lehnice 9. dubna 1241 pronikl na Moravu a pustošil zemi. Václav se pokusil organizovat obranu a vytáhl Tatarům vstříc, ale k přímému střetnutí nedošlo. Mongolské hordy po dobytí Uher a smrti velkého chána Ögedeje nečekaně ustoupily zpět do stepí. Václav využil jejich odchodu k upevnění obranyschopnosti země výstavbou nových hradů.

Po mongolské hrozbě došlo k dalšímu konfliktu s Bedřichem Bojovným, který přestal dodržovat vzájemné smlouvy. Ve sporu o říšské léno po Bedřichovi nabídl císař Fridrich II. Gertrudu, Bedřichovu neteř, Václavovu synu Vladislavovi. Bedřich však potřeboval českou vojenskou pomoc proti Uhrám, v níž paradoxně roku 1246 zahynul. Následné spory o babenberské dědictví a sňatek Gertrudy s Vladislavem vedly k dlouhodobému napětí mezi Čechami a Uhrami.

V posledních letech vlády se Václav snažil najít smír se synem Přemyslem, budoucím králem Přemyslem Otakarem II. Válka mezi otcem a synem se naplno rozhořela roku 1248, kdy se Přemyslovi podařilo ovládnout většinu Čech. Po vítězství v bitvě u Mostu však Václav dokázal donutit syna ke smíru. Po neúspěšných jednáních nechal Přemysla zajmout, ale vzhledem ke svému zdravotnímu stavu ho záhy propustil. Král Václav I. zemřel 12. září 1253, pravděpodobně vyčerpán dlouhými konflikty a nemocí.

Vláda a vnitřní politika

Václav I. patřil mezi nejvýznamnější podporovatele kolonizace českých zemí. Jeho vláda představovala období intenzivního zakládání měst a osídlování dosud neobydlených oblastí německými kolonisty. Král osobně podporoval stavbu hradů a zakládání nových měst jako Trutnov, Slaný nebo Stříbro. Tato systematická kolonizační politika položila základy hospodářské prosperity Českého království ve 13. a 14. století.

V zemi prosazoval vliv západní kultury, především gotického slohu ve stavebnictví. Za jeho vlády začala výstavba mnoha gotických kostelů a přestavba starších románských staveb. Václav udržoval úzké kontakty s říšským dvorem a podporoval příchod řemeslníků a umělců ze západní Evropy. Tato kulturní orientace výrazně ovlivnila další vývoj českého umění a architektury.

Ekonomická politika Václava I. se zaměřovala na rozvoj hornictví a mincovnictví. Podporoval těžbu stříbra v Jihlavě a dalších lokalitách. Za jeho vlády byly v českých mincovnách raženy brakteáty - jednostranné stříbrné mince typické pro středoevropský prostor. Mimořádně vzácné jsou dvoustranné denáry z plzeňské mincovny, ražené v letech 1224-1230, které představují přechod od brakteátů k pozdějším pražským grošům.

Zajímavosti

• Václav I. byl nejmladším korunovaným českým králem - v době korunovace mu bylo pouhých 8 let
• Mongolský vpád roku 1241 byl jediným případem, kdy asijští nájezdníci pronikli na území Čech
• Plzeňské denáry z jeho vlády patří k nejvzácnějším českým mincím - známo je pouze několik exemplářů
• Svatba jeho syna Vladislava s Gertrudou Babenberskou trvala pouhé dva měsíce - Vladislav zemřel záhadnou smrtí
• Václav I. založil více než 30 nových měst, což byl rekord mezi českými panovníky 13. století
• Jeho konflikt se synem Přemyslem inspiroval mnoho středověkých kronikářů k moralizujícím příběhům