Václav II.
Václav II. byl šestý český a první polský král z rodu Přemyslovců v letech 1278–1305. Syn Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské je nejznámější především díky zásadní mincovní reformě z roku 1300, kdy zavedl pražský groš, který se stal jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy.
Historie
Václav II. se narodil 27. září 1271 v Praze jako dlouho očekávaný syn a dědic českého krále Přemysla Otakara II. Po otcově smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278 se poručníkem sedmiletého Václava stal Ota V. Braniborský, který chlapce odvezl do Braniborska. Po několika letech zmatků, hladomoru a nejisté politické situace souhlasil Ota s Václavovým návratem do Čech v roce 1283. Dvanáctiletý Václav se ujal vlády, ale hlavní roli hrál nový partner jeho matky Záviš z Falkenštejna. Po dosažení dospělosti nechal Václav Záviše uvěznit a popravit, čímž si zajistil plnou kontrolu nad královstvím. Následně zahájil expanzi do Polska, kde se mu podařilo podmanit Malopolsko a získat moc nad většinou Horního Slezska. V roce 1300 byl korunován polským králem a krátce před smrtí v roce 1301 získal i uherskou korunu, čímž se stal panovníkem tří království současně. Václav II. zemřel 21. června 1305 v Praze ve věku pouhých 33 let. Za jeho vlády dosáhl český stát vrcholu moci a territoritelního rozmachu v rámci střední Evropy.
Nejdůležitějším Václavovým činem byla mincovní reforma z roku 1300, která zásadně změnila peněžní systém nejen českých zemí, ale ovlivnila celou střední Evropu. V počátcích vlády se nadále používaly brakteátové mince jako za Přemysla Otakara II., ale jejich nízká kvalita a roztříštěná výroba ztěžovala zahraniční obchod. Situaci změnil nález bohatých stříbrných ložisek v Kutné Hoře, který umožnil realizaci rozsáhlé reformy. Václav II. si pozval do Čech italské právní a finanční rádce z Florencie - Rinieri, Apardo Donati a Cyno "Lombardo", kteří vytvořili konsorcium a připravili celou reformu. V praxi to znamenalo zrušení denárové a brakteátové měny a zavedení nové kvalitní mince - pražského groše. Veškerá mincovní výroba byla centralizována do Kutné Hory, konkrétně do Vlašského dvora, a přestalo fungovat všech dosavadních sedmnáct mincoven. Jako vzor sloužil francouzský tourský groš Ludvíka IX. z roku 1266. Původní pražský groš vážil přibližně 3,9 gramu při ryzosti 0,932 a odpovídal 12 drobnějším stříbrným mincím zvaným parvus. Z pražské hřivny (253,17 g) se razilo 64 grošů, přepočet na starší brakteátovou měnu byl stanoven 6 brakteátů = 1 groš. Pražský groš se záhy stal oblíbeným platidlem v zahraničí a stal se vzorem pro groše míšenské, uherské a polské. Součástí reformy bylo také vydání nového horního zákoníku Ius regale montanorum, jehož autorem byl italský profesor Gozzo z Orvieta.
Význam pro investory a sběratele
Mince Václava II. představují klíčový milník v evropské numismatice s nejvyšším sběratelským a investičním potenciálem. Pražský groš je považován za jednu z nejvýznamnějších mincí světa a "euro středověku". Pro investory jsou atraktivní jako mince panovníka, který změnil peněžní systém Evropy a jehož reforma ovlivnila mincovnictví po staletí. Sběratelé oceňují tyto mince jako doklady přechodu od primitivních brakteátů k moderní evropské měně, která se stala mezinárodním standardem.
Příklady
Nejznámějším typem je pražský groš Sm.1 z let 1283–1305 s královskou korunou na líci a českým lvem na rubu. Opis na líci zní "WENCEZLAVS SECVNDVS DEI GRATIA REX BOEMIE", na rubu "GROSSI PRAGENSES". Kromě grošů se razily i parvy jako drobná mince v hodnotě 1/12 groše. Existují také vzácné varianty s písmeny A bez příčky v opise. Všechny typy se vyznačují vysokou kvalitou zpracování a stabilní hmotností okolo 3,6 gramu.
Zajímavosti
Václav II. je jediným českým králem, který současně vládl třem královstvím - českému, polskému a uherskému. Pražský groš byl ražen nepřetržitě 247 let až do roku 1547, což z něj činí jednu z nejdéle ražených mincí v historii. Odhaduje se, že za dobu ražby bylo vyrobeno přibližně půl miliardy těchto mincí. Václav si přál, aby groš byl "stálý a věčný", což se skutečně podařilo - jeho vliv na evropské mincovnictví byl obrovský. Zajímavé je také to, že označení "pražský groš" vzniklo nesprávným pochopením původního názvu denarius grossus (těžký denár). Za Václavovy vlády se Kutná Hora stala druhým nejbohatším městem království a největším centrem těžby stříbra v Evropě. Pražský groš byl natolik kvalitní a uznávaný, že se stal hlavním platidlem nejen ve střední Evropě, ale pronikal i do vzdálených zemí. Václavova předčasná smrt ve 33 letech ukončila zlatou éru českého mincovnictví a s ním i vrchol moci přemyslovské dynastie.