Valencie

Valencie je historické království na východním pobřeží Pyrenejského poloostrova, které existovalo od roku 1238 do roku 1707 jako součást Aragonské koruny. Region proslul jako rodiště rodu Borgiů, z něhož vzešli dva renesanční papežové, a jako významné středisko středomořského obchodu s vlastní mincovnou produkující zlaté floriny a stříbrné reály.

Historie

Dějiny Valencie sahají až do římské éry, kdy byla v roce 138 př. n. l. založena kolonie Valentia Edetanorum. Po pádu Západořímské říše ovládli region Vizigóti a roku 714 přešla Valencie pod muslimskou nadvládu. Arabové ji nazývali Balansíja a přeměnili ji v prosperující město s propracovaným zavlažovacím systémem, jehož pozůstatky fungují dodnes.

V 11. století se Valencie stala samostatným muslimským královstvím – taiffou. Právě v tomto období se do dějin města zapsal legendární kastilský rytíř Rodrigo Díaz de Vivar, známý jako El Cid. Po dlouhém obléhání dobyl Valencii v roce 1094 a vládl jí až do své smrti roku 1099. Jeho vdova Jimena udržela město ještě dva roky, než byla nucena ustoupit před náporem Almorávidů a při odchodu nechat město vypálit.

Definitivní křesťanská reconquista přišla v roce 1238, kdy aragonský král Jakub I. Dobyvatel vstoupil do města 9. října po kapitulaci posledního maurského vládce. Jakub I. založil Valencijské království jako svébytnou součást Aragonské koruny s vlastními zákony zvanými Furs, které zaručovaly širokou samosprávu. Hranice a identita dnešního autonomního společenství Valencie v podstatě odpovídají tomuto středověkému království.

Ve 14. a 15. století zažívala Valencie zlatý věk. Stala se jedním z nejvýznamnějších přístavů západního Středomoří a důležitým centrem obchodu s hedvábím a keramikou. Právě z tohoto regionu pocházel rod Borja, italsky Borgia, jehož příslušníci Alfons de Borja a jeho synovec Rodrigo Borgia se stali papeži jako Kalixt III. a Alexandr VI. Valencie patřila mezi první evropská města s knihtiskem podle Gutenbergova vzoru a dala vzniknout význačným literárním dílům v katalánštině.

Úpadek přišel v 17. století s vyhnáním Morisků roku 1609, které připravilo region o třetinu populace a zkušené zemědělce. Konečnou ránu samostatnosti zasadila válka o španělské dědictví, kdy se Valencie postavila na stranu Habsburků. Po jejich porážce v bitvě u Almansy roku 1707 zrušil vítězný Filip V. Bourbonský dekrety Nueva Planta tradiční valencijské výsady a království zaniklo.

Mincovnictví a numismatický odkaz

Valencijská mincovna patřila k významným ražebním centrům Aragonské koruny. Po založení království v roce 1238 zahájil Jakub I. Dobyvatel ražbu bilonových denárů s charakteristickým motivem – na líci korunovaná hlava panovníka s nápisem Iacobus Rex, na rubu strom převýšený křížem a opis Valencie. Tyto denáry se staly základem místního peněžního oběhu.

Od roku 1346 se ve Valencii razily zlaté floriny podle florentského vzoru, zavedené králem Petrem IV. pro potřeby rozsáhlého středomořského obchodu. Valencijské floriny nesly na líci stojící postavu svatého Jana Křtitele s žezlem a na rubu lilii, doplněnou valencijským znakem. Jejich váha činila přibližně 3,35 gramu ryzího zlata. Vedle celých florinů se razily také půlfloriny.

Za vlády Katolických králů Ferdinanda II. a Isabely I. po roce 1479 prošlo valencijské mincovnictví reformou společně s ostatními zeměmi sjednoceného Španělska. Razily se zde stříbrné reály různých nominálů od čtvrtreálu po čtyřreál, které se staly páteří španělského peněžního systému až do 19. století. Mincovna ve Valencii fungovala i za Habsburků a vydávala mince s portréty Karla I. a Filipa II.

Zajímavosti

• Valencijský vodní tribunál (Tribunal de las Aguas), založený v maurském období, dodnes každý čtvrtek zasedá před katedrálou a řeší spory o zavlažování – jedná se o nejstarší dosud fungující soudní instituci v Evropě.
• Oba papežové z rodu Borgiů se narodili v okolí Valencie – Alfons de Borja v městečku Canals a Rodrigo Borgia v Xàtivě, vzdálené pouhých padesát kilometrů.
• El Cid je ve Valencii dodnes uctíván jako osvoboditel, ačkoli ve skutečnosti vládl městu jako nezávislý vojevůdce bez ohledu na kastilského krále.
• Valencie byla jedním z prvních měst v Evropě, kde byl instalován knihtisk – první tištěná kniha zde vyšla roku 1474, jen dvě desetiletí po Gutenbergově Bibli.