Vatikán

Vatikán je nejmenší suverénní stát světa a duchovní centrum katolické církve, který od roku 1929 razí vlastní mince. Vatikánské mince, od historických papežských scudů a lir po moderní euromince, jsou ceněny pro svou vzácnost, uměleckou kvalitu a jako jedinečné spojení duchovní symboliky s numismatikou.

Historie

Historie papežského mincovnictví sahá do 8. století, kdy papeži vládli Papežskému státu. První mince nechal razit papež Hadrián I. (772-795) – stříbrné denáry s monogramem HADRIANVS a klíči svatého Petra. Středověké papežské mince razily mincovny v Římě, Avignonu (během avignonského zajetí 1309-1377) a dalších městech Papežského státu. Na mincích dominovaly papežské insignie – tiára, klíče, papežský erb.

Renesance přinesla umělecký rozkvět. Papež Julius II. (1503-1513) nechal razit první papežské dukáty s vlastním portrétem od Benvenuta Celliniho. Lev X. z rodu Medici zavedl luxusní zlaté scudy a stříbrné giulii s motivy z antické mytologie. Papežské mince 16.-17. století patří k vrcholům evropského mincovního umění – pracovali na nich mistři jako Caradosso, Cellini nebo rodina Hamerani.

V období baroka razil Vatikán prestižní piastry (scudi) a doppie (dvojdukáty) s alegorickými výjevy. Charakteristické byly mince sede vacante – ražené během volby nového papeže s erbem kardinála kamerlenga a holubicí Ducha svatého. Za Benedikta XIV. (1740-1758) vznikaly technicky dokonalé zecchini podle benátského vzoru určené pro mezinárodní obchod.

Konec Papežského státu v roce 1870 znamenal přerušení mincovní tradice. Papež Pius IX. razil poslední papežské mince jako „vězeň ve Vatikánu". Obnova nastala až Lateránskými smlouvami v roce 1929, kdy Mussolini uznal suverenitu Vatikánu. Pius XI. obnovil ražbu vatikánských mincí – lir s papežským portrétem podle italského vzoru. Mince razila italská státní mincovna v Římě.

Moderní éra začala za Jana XXIII. (1958-1963), který zahájil numismatický program vysoké kvality. Pavel VI. vydával tematické sady k událostem jako Druhý vatikánský koncil. Jan Pavel II. (1978-2005) razil nejdelší papežskou sérii – jeho mince jsou nejrozšířenější vatikánské ražby. Vznikaly pamětní emise k papežským cestám, svatořečením a jubileím.

Od zavedení eura v roce 2002 razí Vatikán vlastní euromince s portrétem papeže. Roční limit 2,3 milionu kusů činí vatikánské euro nejvzácnějším v eurozóně. Benedikt XVI. a František pokračují v tradici kvalitních ražeb. Vatikánská numismatická kancelář vydává luxusní sběratelské sady v proof kvalitě, zlaté a stříbrné pamětní mince. Všechny vatikánské euromince jsou legální platidlo v celé eurozóně, ale okamžitě mizí z oběhu do sbírek.

Charakteristická symbolika a produkce

Vatikánské mince nesou bohatou křesťanskou symboliku. Dominují papežské insignie – tiára a klíče (do roku 1963), papežský erb, latinská hesla. Časté motivy: svatý Petr s klíči, bazilika svatého Petra, Sixtinská kaple, biblické scény. Mince sede vacante zobrazují erb kamerlenga a holubici. Moderní ražby často nesou papežské motto – u Františka „Miserando atque eligendo".

Produkce je striktně limitovaná. Vatikán smí razit maximálně hodnotu odpovídající počtu obyvatel (cca 800) krát průměrnou italskou spotřebu mincí. Všechny mince razí Istituto Poligrafico e Zecca dello Stato v Římě. Technicky využívají nejmodernější metody – proof kvalitu, bimetalické konstrukce, hologramy, barevný tisk.

Mezi nejvzácnější vatikánské ražby patří středověké papežské dukáty, renesanční scudy Julia II., barokní piastry, poslední liry Pia IX. z roku 1870, první vatikánské liry 1929, 500 lir Jana Pavla II. 1978 a všechny vatikánské euromince, zejména 2 euro mince. Rekordní je sada proof 2002 – prodává se za tisíce eur.

Zajímavosti

• Vatikánské 2 euro z roku 2002 s Janem Pavlem II. se prodávají za 3000 euro – 1500násobek nominální hodnoty
• Papež Alexandr VI. Borgia razil v roce 1500 mince s vlastní milenkou Giulií Farnese jako Madonnou – církevní skandál
• Během sede vacante 2013 byly vyraženy mince s chybným erbem – kardinál kamerlengo použil svůj osobní místo úřední
• Vatikán je jediný stát, který razí mince ve třech jazycích – latině, italštině a francouzštině (pro gardu)
• František jako první papež odmítl svůj portrét na mincích – první série nesly jen papežský znak