Veletrh

Veletrh je velký pravidelný trh s mezinárodní účastí, který se koná v určených termínech a trvá několik dní až týdnů. Středověké a novověké veletrhy byly centry dálkového obchodu, místem směny zboží i peněz a významně ovlivňovaly měnovou politiku. Na veletrzích se utvářely směnné kurzy, uzavíraly se velkoobchodní kontrakty a docházelo k převodům velkých finančních částek prostřednictvím směnek.

Historie

Tradice veletrhů sahá do raného středověku, kdy se z výročních trhů u významných klášterů a poutních míst vyvinuly mezinárodní obchodní události. Ve 12. století vznikly slavné veletrhy v Champani, které spojovaly italské kupce se severoevropskými. Zde se poprvé rozvinul systém bezhotovostních plateb směnkami a stanovování směnných kurzů mezi různými měnami.

V českých zemích se první významné veletrhy konaly od 13. století v Praze při svátcích svatého Václava a svatého Víta. Karel IV. udělil roku 1356 Praze privilegium dvou výročních veletrhů, každý v trvání čtrnácti dnů. Během veletrhů platilo tržní právo zaručující ochranu všem kupcům včetně cizinců. Norimberští, augsburští a benátští obchodníci zde prodávali luxusní zboží a nakupovali české stříbro v podobě pražských grošů.

Lipský veletrh získal od 15. století dominantní postavení ve střední Evropě. Třikrát ročně se zde setkávali obchodníci z celé Evropy. Čeští kupci vozili do Lipska plátno, kůže a kožešiny, zpět dováželi koření, hedvábí a jižní ovoce. Lipské veletrhy byly také místem, kde se vyrovnávaly platby mezi obchodníky různých zemí prostřednictvím veletržních směnek. Kurzy stanovené v Lipsku platily jako směrodatné pro celou střední Evropu.

V 16. a 17. století zažívaly rozkvět veletrhy ve Frankfurtu nad Mohanem, které se specializovaly na knižní obchod a finanční transakce. Linecké veletrhy byly důležité pro obchod mezi habsburskými zeměmi. Po třicetileté válce získaly na významu vratislavské veletrhy, kam směřovalo české sukno a moravské plátno. Brněnské veletrhy vlny se od 18. století staly nejvýznamnější událostí tohoto druhu v habsburské monarchii.

Průmyslová revoluce změnila charakter veletrhů. Z center přímého obchodu se staly výstavní a kontraktační akce. První světová výstava v Londýně roku 1851 zahájila éru moderních veletrhů. V českých zemích se konaly významné hospodářské a průmyslové výstavy - Jubilejní výstava 1891 nebo Výstava soudobé kultury 1928. Brněnské výstaviště založené roku 1928 se stalo centrem veletržního ruchu ve střední Evropě.

Organizace a význam veletrhů

Středověké veletrhy měly přísnou organizaci zajišťující bezpečnost a spravedlivý obchod. Veletržní právo zaručovalo svobodný průchod kupců, ochranu před zatčením pro dluhy a rychlé soudní řízení při sporech. Městská rada jmenovala tržní dozorce, kteří kontrolovali míry, váhy a kvalitu zboží. Penězoměnci měli povolení směňovat různé měny za úřední kurzy. Veletržní soud řešil obchodní spory podle mezinárodního kupeckého práva.

Platební systém veletrhů významně ovlivnil rozvoj bankovnictví. Kupci nemuseli převážet hotové peníze, ale používali směnky splatné na příštím veletrhu. Vznikl systém veletržních plateb, kdy se vzájemné pohledávky započítávaly a platil se pouze rozdíl. Bankéři poskytovali úvěry zajištěné zbožím nebo budoucími dodávkami. Veletržní kurzy určovaly hodnotu různých měn a ovlivňovaly měnovou politiku států.

Veletrhy byly místem šíření inovací a obchodních informací. Kupci se seznamovali s novými výrobky, technologiemi a obchodními praktikami. Vznikaly zde obchodní dohody a kartely regulující ceny určitých komodit. Veletrhy také plnily kulturní funkci - šířily se zde knihy, umělecká díla a módní trendy. Diplomaté využívali veletrhy k neformálním jednáním a získávání zpravodajských informací.

Zajímavosti

• Na lipských veletrzích se v 16. století poprvé objevily tištěné kurzovní lístky s přehledem směnných kurzů všech evropských měn, které byly předchůdcem moderních burzovních zpráv.
• Brněnské veletrhy získaly mezinárodní věhlas díky Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu, který se od roku 1959 stal největší průmyslovou výstavou v socialistickém bloku.
• Při pražských veletrzích za Karla IV. platil zvláštní mincovní kurz, kdy se cizí mince přijímaly s přirážkou 3 % oproti běžnému kurzu, což přinášelo městu značný zisk.