Zlotý

Zlotý (polsky złoty [ˈzwɔtɨ], doslova "zlatý") je oficiální měnou Polské republiky a jednou z nejvýznamnějších měn střední a východní Evropy. Tato měna s mezinárodním kódem PLN a symbolem zł se dělí na 100 grošů (groszy). Zlotý má bohatou historii úzce spjatou s proměnlivými osudy polského státu a jeho ekonomiky, od zlatého středověku přes období rozdělení a okupace až po současnost, kdy představuje symbol ekonomické transformace a stability moderního Polska.

Historie

Historie zlotého sahá až do středověku, kdy se tento název používal pro označení zlatých mincí obíhajících na polském území. Jako oficiální měnová jednotka byl zlotý poprvé zaveden v roce 1496, kdy měl hodnotu 30 stříbrných grošů. Tato historická měna přetrvala různé období polské státnosti, včetně Varšavského knížectví a Kongresového království. V průběhu dějin byl však zlotý několikrát přerušen jako oficiální měna, zejména během období rozdělení Polska a zahraničních okupací, kdy na polském území kolovaly měny sousedních říší - ruský rubl, německá marka a rakouská koruna. Moderní historie zlotého začala po první světové válce, kdy byl formálně schválen Sejmem (polským parlamentem) 28. února 1919 jako měna nově vzniklé Druhé polské republiky, avšak fakticky byl zaveden až v roce 1924, kdy nahradil polskou marku, která procházela hyperinflací. Během okupace v druhé světové válce byl zlotý zachován jako platidlo v Generálním gouvernementu pod německou správou. Po válce pokračoval jako měna komunistického Polska, avšak jeho hodnota byla značně podkopána plánovaným hospodářstvím a inflací. Zásadní změnou prošel zlotý 1. ledna 1995, kdy byla provedena denominace, při níž bylo odstraněno čtyři nuly (1 nový zlotý = 10 000 starých zlotých) v reakci na hyperinflaci raných 90. let. Tato měna s novým kódem ISO PLN je v oběhu dodnes.

Popis a vlastnosti

Současný polský zlotý se dělí na 100 grošů (groszy). V oběhu jsou mince v nominálních hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 grošů a 1, 2 a 5 zlotých. Bankovky jsou vydávány v hodnotách 10, 20, 50, 100, 200 a 500 zlotých. Na lícových stranách bankovek jsou vyobrazeni významní polští panovníci chronologicky podle období jejich vlády - na 10 zlotých je kníže Měšek I., na 20 zlotých král Boleslav I. Chrabrý, na 50 zlotých král Kazimír III. Veliký, na 100 zlotých král Vladislav II. Jagello, na 200 zlotých král Zikmund I. Starý a na 500 zlotých král Jan III. Sobieski. Rubové strany zobrazují významné historické památky, předměty nebo artefakty spojené s obdobím vlády daného panovníka. Pro nevidomé a slabozraké jsou na bankovkách speciální hmatové znaky v levém dolním rohu - čtverec (10 zl), kruh (20 zl), kosočtverec (50 zl), znak plus (100 zl), trojúhelník (200 zl) a obdélník (500 zl). Mince a bankovky jsou vydávány Národní bankou Polska (Narodowy Bank Polski), přičemž výrobu zajišťuje Polská státní tiskárna cenin (PWPW) a Polská mincovna (Mennica Polska), jedna z nejstarších dosud fungujících mincoven v Evropě založená v roce 1766.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory představuje zlotý zajímavou příležitost především v kontextu rostoucí polské ekonomiky, která se řadí mezi nejrychleji rostoucí v Evropské unii. Přestože Polsko je členem EU, dosud nepřijalo euro, a právě tato měnová nezávislost umožnila polské ekonomice lépe zvládat různé ekonomické výkyvy, včetně globální finanční krize v roce 2008. Pro sběratele jsou nejzajímavější především historické polské mince a bankovky z období meziválečného Polska (1918-1939), které odrážejí bohatou symboliku nově získané nezávislosti. Mimořádně ceněné jsou také mince a bankovky z období hyperinflace na počátku 90. let s vysokými nominálními hodnotami (až 2 000 000 zlotých). Polská národní banka pravidelně vydává také pamětní mince určené pro sběratele, a to jak oběžné (především 2 a 5 zlotých), tak i speciální ražby ze stříbra a zlata, které připomínají významné osobnosti, události nebo výročí polské historie.

Příklady

Mezi nejzajímavější sběratelské kusy patří stříbrné mince meziválečného období, jako jsou 2, 5 a 10 zlotých s portrétem maršála Józefa Piłsudského nebo tzv. "Warszawianka" - 5 zlotých z roku 1930 s vyobrazením ženy v kroji symbolizující Polskou republiku. Z modernějších ražeb jsou ceněny především tzv. "Velké Poláky" - série bankovek z let 1975-1996 s portréty významných polských osobností, jako byli Marie Curie-Skłodowská (20 000 zł), skladatel Fryderyk Chopin (5 000 zł) nebo astronom Mikuláš Koperník (1 000 zł). Zajímavou kategorii tvoří také stříbrné a zlaté pamětní mince vydávané k významným výročím, jako například série věnovaná 100. výročí obnovení nezávislosti Polska, polským panovníkům, slavným Polákům, kulturnímu dědictví nebo umění.

Zajímavosti

• Název "zlotý" pochází z polského slova pro "zlatý" a souvisí s tím, že původně označoval zlaté mince v oběhu na polském území, podobně jako například český "zlatý" nebo maďarský "forint".
• Na konci komunistické éry v roce 1989 byla hodnota zlotého tak nízká, že obyčejný Polák s průměrným platem byl "milionář" - průměrná měsíční mzda činila více než 5 milionů zlotých.
• Součet všech nominálních hodnot současných polských mincí a bankovek v oběhu dává číslo 888,88 zlotých, což je považováno za šťastné číslo.
• Přestože je Polsko členem Evropské unie od roku 2004, zachovává si vlastní měnu a přijetí eura opakovaně odkládá, částečně i díky tomu, že nezávislá měnová politika pomohla polské ekonomice překonat globální finanční krizi.