Julianus II. – nummus (AE1), Antiochie 361–363 n. l.

Detailní popis produktu

Flavius Claudius Julianus, známý jako Julianus II. Apostata, byl posledním římským císařem, který se otevřeně hlásil k tradičním římským bohům. Po nástupu k moci v roce 361 n. l. se pokusil o obnovu starověkých náboženských a kulturních hodnot v době, kdy již křesťanství dominovalo státní správě i veřejnému životu říše.

Jeho vláda byla krátká, avšak ideově velmi výrazná. Julianus vystupoval jako vzdělaný filozof a reformátor, který se snažil navázat na klasickou římskou a řeckou tradici. Mince z tohoto období sloužily jako prostředek ideologického sdělení a jasně se odlišují od soudobé křesťanské symboliky.

Motiv býka na reverzu je tradičně spojován se silou, plodností a ochranou státu. V kontextu Julianovy vlády bývá vykládán jako vědomý návrat k antickým kultům a obětním symbolům. Dvě hvězdy nad zvířetem mohou naznačovat božskou přízeň, kosmický řád nebo astrologický význam, kterému Julianus přikládal velkou váhu.

Mince byla ražena v Antiochii, jednom z nejvýznamnějších center východní části římské říše. Tento typ double maioriny představuje nejen platidlo své doby, ale také výmluvný historický dokument o posledním pokusu o obnovu pohanských tradic v římském státě.