Julianus II.

Julianus II. – císařský portrétJulianus (česky často Julián, 331–363) byl římský císař v letech 361–363, známý přízviskem Apostata („Odpadlík“) kvůli pokusu obnovit tradiční římské kulty na úkor křesťanství. V dějinách vyniká také jako vzdělaný autor a poslední nekřesťanský vládce římské říše. Padl na tažení proti Persii.

Jméno Flavius Claudius Julianus
Dynastie Konstantinovská
Otec Julius Constantius, nevlastní bratr Konstantina I. Velikého
Caesar 355–360
Provolání augustem únor 360, Lutetia (Paříž)
Samostatná vláda 361–363
Úmrtí 26. června 363, perské tažení
Nástupce Jovianus
Bronzové typy Býk a dvě hvězdy (SECVRITAS REI PVB); VOT X MVLT XX ve věnci

Historie

Julianus se narodil v Konstantinopoli jako syn Julia Constantia, nevlastního bratra Konstantina I. Velikého. V mládí získal klasické vzdělání a později se proslavil jako schopný vojevůdce v Galii, kde si vybudoval prestiž i podporu vojska. Dne 6. listopadu 355 jej císař Konstantius II. jmenoval caesarem a poslal spravovat Galii. V únoru 360 jej vojsko v Lutetii (dnešní Paříži) provolalo augustem, což vedlo ke sporu s Konstantiem. Po jeho smrti 3. listopadu 361 se Julianus stal jediným vládcem říše.

Jeho krátká vláda je spojena především s náboženskou politikou. Julianus se snažil posílit tradiční římské a řecké kulty a obnovit jejich institucionální zázemí. Křesťany plošně nepronásledoval, omezoval však jejich veřejný vliv a stát zvýhodňoval „starou víru“; ve školství si například vyhradil schvalování učitelů. Právě tato snaha mu v křesťanské tradici vynesla označení Apostata.

V zahraniční politice se Julianus rozhodl pro velké tažení proti sásánovské Persii. V roce 363 postupoval hluboko do Mezopotámie, ale při ústupu byl v bitvě u Samarry smrtelně zraněn a zemřel 26. června 363. Jeho smrt znamenala konec pokusu o návrat k pohanství na císařské úrovni.

Julianus a mince

Na mincích se Julianus objevuje nejprve jako caesar (opis D N IVLIANVS NOB CAES) a od roku 360 jako augustus (FL CL IVLIANVS P F AVG). Nejznámější je velký bronz s býkem, nad nímž jsou dvě hvězdy, a opisem SECVRITAS REI PVB. Na stříbrných siliquách i menších bronzech se objevuje nápis slibů vlády ve věnci VOT X MVLT XX.

Při určování Julianových mincí se sleduje zejména mincovna, značky v poli a v exergu, legenda a styl portrétu, protože ražby vznikaly ve více centrech říše, mimo jiné v Lugdunu, Nikomédii a Antiochii.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet