Constantius II.

Constantius II. (317–361) byl římský císař, syn Konstantina I. Velikého. Od roku 337 vládl východní části říše a od roku 353 celé říši sám. Za jeho vlády se razily zlaté solidy, stříbrné siliquy a od roku 348 bronzy s opisem FEL TEMP REPARATIO, mezi nimi typ s vojákem a padajícím jezdcem.
| Celé jméno | Flavius Iulius Constantius |
|---|---|
| Život | 7. srpna 317 – 3. listopadu 361, Kilíkie |
| Vláda | caesar od 8. listopadu 324, augustus od 9. září 337, jediný vládce 353–361 |
| Dynastie | konstantinovská; rodiče Konstantin I. Veliký a Fausta |
| Nástupce | Julianus |
| Nominály | solidus, siliqua, miliarense, bronzy AE2 a AE3 |
| Katalog | RIC VII (ražby z doby, kdy byl caesarem), RIC VIII (337–361) |
Historie
Constantius byl synem císaře Konstantina I. Velikého a jeho druhé manželky Fausty. Otec ho 8. listopadu 324 jmenoval caesarem. Po Konstantinově smrti byl 9. září 337 spolu s bratry Konstantinem II. a Constantem prohlášen augustem a připadla mu východní část říše s Konstantinopolí, Thrákií, Malou Asií, Sýrií, Egyptem a Kyrenaikou.
Velkou část vlády strávil válkami s perským králem Šápúrem II. V lednu 350 zahynul jeho bratr Constans rukou přívrženců uzurpátora Magnentia. Constantius Magnentia porazil v bitvě u Mursy roku 351 a znovu u Mons Seleucus roku 353; po uzurpátorově sebevraždě 10. srpna 353 vládl celé říši sám.
Jako caesary si k vládě přibral roku 351 Galla, kterého dal roku 354 popravit, a 6. listopadu 355 Juliana. Roku 357 jedinkrát navštívil Řím. V náboženských sporech podporoval kompromisní, takzvaně poloariánské pojetí a svolával kvůli němu církevní koncily; zakázal také pohanské oběti.
Roku 360 provolaly galské legie Juliana augustem. Constantius se vydal na západ, ale v Kilíkii onemocněl horečkou a 3. listopadu 361 zemřel. Říši po něm převzal Julianus.
Mince Constantia II.
Ražby z doby, kdy byl Constantius caesarem, řadí katalog RIC do svazku VII, ražby z let 337–361 do svazku VIII. Na zlatých solidech je poprsí císaře s perlovým nebo rozetovým diadémem; solidus z mincovny Siscia z let 337–340 nese na rubu opis GLORIA CONSTANTI AVG a císaře se standartou a zajatcem. Stříbrné siliquy z Antiochie z let 337–347 ukazují hlavu císaře s pohledem vzhůru a na rubu slibový nápis VOTIS ve věnci.
Velkou skupinu tvoří bronzy s opisem FEL TEMP REPARATIO („obnova šťastných časů“), které se razily od roku 348. Nesou například fénixe na zeměkouli či na skále nebo vojáka, který kopím probodává padajícího jezdce. Constantiovy mince razily mincovny po celé říši, mimo jiné Antiochie, Konstantinopol, Soluň, Siscia, Řím, Kyzikos, Nikomédie, Alexandrie, Sirmium a Trevír.
