Constans

Constans, římský císařConstans byl římský císař z konstantinovské dynastie, nejmladší syn Konstantina I. Velikého. Od roku 337 vládl jako augustus Itálii, Africe a Illyriku, od roku 340 celému Západu. Roku 348 zavedl s Constantiem II. bronzové mince s opisem FEL TEMP REPARATIO. Zahynul roku 350 při převratu Magnentia.

Oblast Základní údaj
Život Narozen mezi 320 a 323, zemřel 350 v Heleně (dnešní Elne)
Caesar od 25. prosince 333
Císařská vláda 337–350; od 340 celý Západ
Rodiče Konstantin I. Veliký a Fausta
Dynastie Konstantinovská
Doložené mince zlatý solidus; stříbrná siliqua a miliarense; bronzové mince FEL TEMP REPARATIO s vojákem u chýše, lodí a fénixem
Mincovny mimo jiné Trevír, Lugdunum, Arelate, Řím, Akvileja, Siscia
Konec vlády Zabit během Magnentiova převratu roku 350

Historie

Constans (latinsky Flavius Julius Constans) se narodil mezi lety 320 a 323 jako nejmladší syn Konstantina I. a Fausty. Dne 25. prosince 333 jej otec v Konstantinopoli povýšil na caesara, tedy mladšího císaře a určeného nástupce. Po smrti Konstantina I. přijali 9. září 337 titul augustus tři bratři – Konstantin II., Constantius II. a Constans. Constans převzal Itálii, Afriku a Illyricum.

Společná vláda bratrů byla křehká. Roku 340 vpadl Konstantin II. do Itálie, ale padl v léčce Constansových vojsk. Constans tím převzal i jeho území, galskou prefekturu s Galií, Hispánií a Británií, a stal se vládcem celé západní části říše.

V letech 341–342 bojoval s Franky, porazil je a uzavřel s nimi výhodný mír. Začátkem roku 343 navštívil Británii. Roku 341 vydal edikt proti pověrám a pohanským obětem, později však zakázal ničit chrámové stavby. Podporoval nicejské vyznání a alexandrijského biskupa Athanasia, čímž se dostal do sporu s Constantiem II.; koncil v Serdice roku 343 spor nevyřešil a roku 345 už Constans hrozil občanskou válkou.

Dne 18. ledna 350 se v Augustodunu (dnešní Autun) nechal provolat císařem vojevůdce Magnentius. Constans byl v té době na lovu, pokusil se uprchnout k jihu, ale v Heleně (dnešní Elne) u Pyrenejí jej Magnentiovi stoupenci dostihli a zabili. Jeho smrt otevřela cestu k občanské válce mezi Magnentiem a Constantiem II.

Ražby a typické mince z doby Constanse

Na líci Constansových mincí je obvykle císařovo poprsí s perlovým nebo rozetovým diadémem a opis D N CONSTANS P F AVG. Klíčovým bodem je měnová reforma roku 348, společná pro Constanse a Constantia II., kdy se v bronzu objevuje reverzní opis FEL TEMP REPARATIO (felicium temporum reparatio, „obnova šťastných časů“). Na Constansových mincích této řady se nejčastěji objevuje voják vyvádějící malou postavu z chýše pod stromem, císař stojící na lodi s fénixem nebo Viktorií na glóbu a s korouhví s kristogramem a fénix na glóbu nebo na skalisku. Motiv vojáka probodávajícího padlého jezdce je u Constanse doložen jen na větších bronzech z mincoven Arelate a Siscia.

Tyto mince se razily ve velkém množství a v mnoha mincovnách, takže u jednotlivých kusů hrají zásadní roli mincovní značky v exergu a drobné dílenské varianty. Vedle bronzu se razily zlaté solidy a stříbrné siliquy a miliarense; například siliqua z Trevíru z let 342–347 nese opis GAVDIVM POPVLI ROMANI a ve věnci nápis SIC X SIC XX.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet