Mincovna Siscia
Mincovna Siscia byla římská císařská mincovna ve městě Siscia, dnešním Sisaku v Chorvatsku. Založil ji roku 262 císař Gallienus, aby zajistil peníze pro vojsko na Dunaji. Za císaře Proba patřila k nejvýkonnějším mincovnám říše. Její ražby prozrazuje značka SMS nebo SIS v úseči rubu.
| Dnešní místo | Sisak, Chorvatsko |
|---|---|
| Založení | 262, císař Gallienus |
| Provincie | Horní Panonie, od Diokleciána Pannonia Savia |
| Značky mincovny | SMS (Sacra Moneta Sisciensis), SIS |
| Nejvyšší počet dílen | sedm, za Aureliana a Proba |
Historie
Na soutoku řek Sávy, Kupy a Odry stálo už před příchodem Římanů ilyrsko-keltské sídlo Segestica. Po dobytí Tiberiem za vlády Augusta se z něj stala jedna z nejdůležitějších pevností Panonie: leželo na dvou splavných řekách i na silnici z Emony do Sirmia a odtud Augustus a Tiberius vedli tažení proti Panoncům a Ilyrům. Město získalo postavení kolonie a za Septimia Severa nové osadníky, proto se v nápisech nazývá Colonia Septimia Siscia. Při Diokleciánově rozdělení Panonie se stalo hlavním městem provincie Pannonia Savia.
Ve 3. století bylo Podunají nejneklidnější částí říše a stály tu velké vojenské síly. Aby měla armáda pravidelný žold, zřídil císař Gallienus roku 262 v Siscii mincovnu, k níž přivedl personál z mincovny v Římě. Začínala se dvěma dílnami (officinae) a razila hlavně antoniniány a menší množství zlatých aureů. Claudius II. Gothicus přidal další dvě dílny a Aurelianus tři, takže jich pracovalo sedm.
Vrcholu dosáhla mincovna za císaře Proba (276–282), kdy patřila k hlavním mincovnám říše. Potom počet dílen i objem ražby klesal, také v důsledku občanských válek po Diokleciánově abdikaci. Po Diokleciánově měnové reformě razila Siscia zejména stříbrné argentey a postříbřené folly. Za Konstantina Velikého a jeho synů vycházely z jejích dílen velké emise bronzových mincí. Ražba v Siscii je doložena za řady císařů nejméně do roku 383.
Značky a mince
Mince ze Siscie se poznají podle značky mincovny v úseči rubu, tedy v pruhu pod hlavním obrazem. Nejčastější jsou SMS, zkratka Sacra Moneta Sisciensis (posvátná mincovna sisciská), a později SIS. Ke značce se připojovalo označení dílny, která minci vyrazila. Raná ražba za Galliena nesla na rubu i personifikaci města s opisem SISCIA AVG.
Antoninián byl ve druhé polovině 3. století hlavní římskou mincí. Původně stříbrný, v době založení mincovny v Siscii už byl jen tence postříbřený. Antoniniány Proba ze Siscie mají na líci poprsí císaře v paprsčité koruně, která tento nominál odlišovala od denáru.