Alexandrie

Alexandrie je egyptské přístavní město a historické centrum helénistického mincovnictví, kde působila jedna z nejvýznamnějších antických mincoven. Město založené Alexandrem Velikým bylo po staletí místem ražby mincí ptolemaiovské dynastie a později římských provinčních mincí, které patří mezi nejžádanější antické numismatické předměty.

Historie

Alexandrie byla založena v roce 331 před naším letopočtem Alexandrem Velikým a rychle se stala nejdůležitějším městem helénistického světa. První mincovna vznikla již za vlády Ptolemaia I., který v roce 305 před naším letopočtem založil ptolemaiovskou dynastii. Alexandrijská mincovna razila zlaté oktadrachmy, stříbrné tetradrachmy a bronzové mince s portréty ptolemaiovských panovníků. Tyto mince se vyznačovaly vysokou uměleckou kvalitou a byly vzorem pro mincovny v celém východním Středomoří. Na reversu alexandrijských mincí se často objevoval orel s blesky, symbol ptolemaiovské moci.

Za vlády Kleopatry VII., poslední ptolemaiovské panovnice, dosáhla alexandrijská ražba vrcholu uměleckého zpracování. Mince s portrétem Kleopatry patří dnes mezi nejvzácnější antické ražby a dosahují na aukcích rekordních cen. Po dobytí Egypta Římem v roce 30 před naším letopočtem se Alexandrie stala hlavním městem římské provincie a mincovna pokračovala v činnosti pod římskou správou. Římské alexandrijské mince, známé jako alexandrijské tetradrachmy, byly raženy ze slitiny stříbra a mědi zvané billon a měly specifický místní charakter s řeckými nápisy a egyptskými motivy.

Alexandrijská mincovna fungovala nepřetržitě až do arabského dobytí města v roce 641 našeho letopočtu. Během byzantského období razila mince s křesťanskými symboly a portréty byzantských císařů. Po arabském dobytí byla mincovna přeměněna na islámskou a razila první arabské mince v Egyptě. Ražba v Alexandrii pokračovala s přestávkami až do středověku, kdy její význam postupně převzala Káhira.

Numismatický význam

Alexandrie je považována za kolébku helénistického mincovnictví a její ražby významně ovlivnily vývoj antických mincí. Alexandrijské mince jsou unikátní kombinací řeckých, egyptských a později římských prvků, což z nich činí jedinečné numismatické památky. Město bylo také centrem technických inovací v mincovnictví, včetně vývoje nových slitin a razicích technik.

Dnes je Alexandrie důležitým centrem archeologického výzkumu antických mincí. Místní muzeum vlastní rozsáhlou sbírku ptolemaiovských a římských alexandrijských mincí. Ve městě pravidelně probíhají archeologické výzkumy, při kterých jsou nalézány mincovní poklady. Alexandrijská knihovna má specializované oddělení pro numismatiku s největší sbírkou literatury o antických mincích v Africe.

Zajímavosti

• V alexandrijském přístavu byl nalezen poklad obsahující přes 3000 ptolemaiovských tetradrachem
• Alexandrijská mincovna jako první razila mince s datací podle panování jednotlivých vládců
• Některé alexandrijské mince zobrazují sedm divů světa včetně alexandrijského majáku
• Ve městě byl objeven sklad mincovních razidel z ptolemaiovského období
• Alexandrijské tetradrachmy byly v oběhu současně s římskými denáry, což bylo unikátní v římské říši