Alfons de Borja

Alfons de Borja (1378–1458), známý pod papežským jménem Kalixt III., byl první Španěl na papežském stolci a zakladatel moci rodu Borgiů v Itálii. Jeho tříletý pontifikát se vyznačoval úsilím o organizaci křížové výpravy proti Turkům a zanechal numismatický odkaz v podobě vzácných zlatých dukátů a stříbrných grošů s charakteristickým erbem pasoucího se býka.

Historie

Alfons de Borja se narodil 31. prosince 1378 v malé obci La Torreta poblíž Valencie, která tehdy náležela k Aragonské koruně. Jeho rodiče, Juan Domingo de Borja a Francina Llançol, pocházeli ze zámožné, avšak nešlechtické rodiny místních statkářů. Alfons byl pokřtěn v bazilice Panny Marie ve městě Xàtiva, kde je dnes připomínán pamětní sochou. Jako nejstarší ze sourozenců – měl čtyři sestry – byl předurčen k církevní kariéře.

Mladý Alfons studoval gramatiku, logiku a svobodná umění ve Valencii a roku 1392 nastoupil na univerzitu v Lleidě, kde získal doktorát z kanonického práva (1411) a následně z práva civilního (1413). Během studií vyslechl kázání dominikánského kazatele Vincenta Ferrera, který mu údajně předpověděl, že jednou dosáhne nejvyšší hodnosti, jaká může člověku připadnout, a že on sám se po smrti stane předmětem jeho zvláštní úcty. Toto proroctví se mělo naplnit – jako papež Alfons Vincenta kanonizoval.

Svou profesní kariéru zahájil jako profesor práva na univerzitě v Lleidě. Roku 1417 vstoupil do služeb aragonské královské kanceláře a stal se jedním z nejbližších poradců krále Alfonse V. Aragonského. Významnou roli sehrál při ukončení západního schizmatu, když přesvědčil vzdoropapeže Klimenta VIII. k podrobení se legitimnímu papeži. Za tyto zásluhy byl roku 1429 jmenován biskupem valencijským papežem Martinem V.

Roku 1444 jej Evžen IV. povýšil na kardinála s titulem Santi Quattro Coronati poté, co zprostředkoval usmíření mezi papežem a aragonským králem. Alfons přesídlil do Říma a po následujících jedenáct let působil v kurii, kde si získal pověst střídmého, zbožného a učeného muže. Právě při přesunu do Itálie se jeho rodové jméno poitalštilo z Borja na Borgia.

Po smrti Mikuláše V. byl Alfons 8. dubna 1455 zvolen papežem jako kompromisní kandidát mezi znepřátelenými rody Colonnů a Orsiniů. Ve svých sedmdesáti sedmi letech byl považován za přechodného papeže, od něhož se neočekával dlouhý pontifikát. Přijal jméno Kalixt III. a byl korunován 20. dubna 1455. Hlavním úkolem jeho pontifikátu se stala organizace křížové výpravy proti Turkům, kteří roku 1453 dobyli Konstantinopol. Přestože se mu nepodařilo sjednotit evropské panovníky, papežské loďstvo osvobodilo několik egejských ostrovů a křesťanské síly pod vedením Jana Hunyadyho odrazily turecké obléhání Bělehradu 6. srpna 1456.

Kalixt III. zemřel 6. srpna 1458, právě na svátek Proměnění Páně, který sám ustanovil na památku bělehradského vítězství. Jeho pontifikát trval tři roky a sto dvacet dní.

Numismatický odkaz

Navzdory krátkému pontifikátu zanechal Kalixt III. pozoruhodný numismatický odkaz. V římské papežské mincovně vznikaly zlaté dukáty o hmotnosti přibližně 3,5 gramu ryzího zlata. Na lícní straně těchto ražeb se objevuje papežský erb s charakteristickým motivem rodu Borgiů – pasoucím se býkem obráceným doleva, převýšeným zkříženými klíči a papežskou tiárou. Rubní strana zpravidla nese vyobrazení apoštolů Petra a Pavla nebo samotného svatého Petra s klíči.

Vedle zlatých dukátů se razily také stříbrné groše o váze kolem 3,6 gramu. Tyto mince jsou dnes poměrně vzácné vzhledem ke krátké době ražby. Na mincích se objevuje latinský nápis Calistvs Papa Tertivs nebo jeho zkrácená podoba. Erb s býkem, který Alfons de Borja používal již jako biskup a kardinál, se stal rozpoznatelným symbolem borgiovského rodu na všech pozdějších ražbách.

Z období pontifikátu Kalixta III. se dochovala bronzová portrétní medaile od florentského medailéra Andrey Guacialotiho, která představuje jednu z nejranějších portrétních papežských medailí vůbec. Na líci je zobrazen papežův bystový portrét s mitrou a pláštěm, na rubu borgiovský erb s papežskými insigniemi. Existuje také medaile připomínající papežův slib osvobodit Konstantinopol a Jeruzalém od Turků, na jejímž rubu je vyobrazena papežská flotila.

Zajímavosti

• Kalixt III. nařídil zvonění kostelních zvonů v poledne jako výzvu k modlitbě za křižáky – tradice poledního zvonění (Anděl Páně) přetrvává v katolických kostelech dodnes.
• Nařídil revizní proces s Janou z Arku, který vedl k jejímu posmrtnému očištění a rehabilitaci – první krok k jejímu pozdějšímu svatořečení.
• Jeho synovec Rodrigo de Borja, kterého jmenoval kardinálem ve věku pouhých pětadvaceti let, se později stal papežem Alexandrem VI., jedním z nejkontroverznějších papežů v dějinách.
• Legenda o tom, že Kalixt III. exkomunikoval Halleyovu kometu roku 1456, je pozdějším výmyslem – žádný dobový pramen toto tvrzení nepodporuje.