Annaberg
Annaberg bylo jedno z nejvýznamnějších hornických a mincovních měst Krušných hor, centrum saského stříbrného hornictví v 16. století. Annaberská mincovna, založená po objevení bohatých stříbrných ložisek v roce 1492, produkovala saské groše a tolary, které se staly vzorem kvality pro středoevropské mincovnictví a přispěly k rozvoji tolarového měnového systému.
Historie
Annaberg vznikl prakticky přes noc po objevení bohatých stříbrných žil v roce 1492 na úpatí hory Pöhlberg. Během několika let vyrostlo z osady hornické město s 12 000 obyvateli, což z něj činilo druhé největší město Saska po Lipsku. Saský vévoda Jiří Vousatý udělil městu v roce 1496 městská práva a v roce 1498 založil mincovnu, která měla zpracovávat obrovské množství vytěženého stříbra. První annaberské groše byly vyraženy již v roce 1498.
Zlatý věk Annabergu nastal v první polovině 16. století. Město se stalo nejbohatším hornickým centrem Evropy, roční těžba stříbra dosahovala až 15 tun čistého kovu. Annaberská mincovna razila především "Schreckenberger" - groše s obrazem svatého Jiří zabíjejícího draka, které se staly nejrozšířenější mincí v Sasku. Od roku 1500 začala ražba velkých stříbrných mincí - guldengroschenů, předchůdců tolarů, které vážily téměř 30 gramů.
Reformace významně ovlivnila annaberské mincovnictví. Město rychle přijalo luteránství a na mincích se objevily protestantské symboly a biblické citáty. Saský kurfiřt Jan Fridrich Velikomyslný razil v Annabergu propagandistické tolary s reformačními motivy. Šmalkaldská válka a následná porážka protestantů v roce 1547 znamenala dočasný útlum, ale mincovna pokračovala v činnosti pod Albertinskou linií saských vévodů.
Postupné vyčerpávání povrchových ložisek a rostoucí náklady na hlubinnou těžbu vedly k úpadku od konce 16. století. Třicetiletá válka těžce zasáhla město i mincovnu - Annaberg byl několikrát vypleněn a populace klesla na třetinu. Mincovna sice pokračovala v ražbě, ale v mnohem menším rozsahu. Specializovala se na drobné mince pro lokální oběh a příležitostné pamětní ražby. V roce 1558 byla hlavní saská mincovna přesunuta do Drážďan.
V 17. a 18. století fungovala annaberská mincovna již jen sporadicky při zvláštních příležitostech nebo při dočasném oživení těžby. Razily se především drobné nominály a hornické medaile. Definitivní konec přišel v roce 1872, kdy byla v rámci sjednocení německého mincovnictví ražba v Annabergu ukončena. Budova mincovny byla zachována a dnes slouží jako muzeum.
Současný Annaberg-Buchholz (sloučený v roce 1949) je významným centrem hornických tradic a numismatiky. Muzeum Frohnauer Hammer dokumentuje historii místního hornictví a mincovnictví. Annaberské ražby, zejména schreckenbergery a rané tolary, patří mezi nejvyhledávanější sběratelské předměty německé numismatiky. Město je součástí Hornické kulturní krajiny Krušnohoří zapsané na seznamu UNESCO.
Hornická symbolika a svatá Anna
Svatá Anna, patronka horníků a města, byla ústředním motivem annaberských mincí. Často byla zobrazována jako Anna Samotřetí - s Pannou Marií a Ježíškem, což symbolizovalo ochranu tří generací. Na reprezentativních tolarech držela hornické nástroje nebo žehnala horníkům sestupujícím do šachty. Její svátek 26. července byl hlavním hornickým svátkem.
Svatý Jiří zabíjející draka na schreckenbergerech nebyl náhodnou volbou - hora Schreckenberg (Hrůzostrašná hora), kde bylo nalezeno stříbro, evokovala dračí doupě střežící poklad. Tento motiv se stal tak populární, že groše byly nazývány jednoduše "Schreckenberger" bez ohledu na místo ražby. Pozdější varianty zobrazovaly svatého Jiří s praporem vítězství.
Hornické motivy byly všudypřítomné - zkřížená kladívka a želízko (Schlägel und Eisen), havíř s kahanem sestupující po žebříku do šachty, hunt (důlní vozík) tažený havíři. Nápis "Aus Gottes Segen" (Z božího požehnání) připomínal, že stříbro je dar od Boha. Výjevy těžby a zpracování rudy dokumentovaly celý proces od dobývání po ražbu mincí.
Zajímavosti
- Největší stříbrný nález v Annabergu v roce 1477 vážil přes 400 kilogramů - z něho byla vyražena pamětní medaile o váze 2 kilogramy
- Annaberská mincovna jako první v Evropě používala vodní kolo k pohonu razicích strojů
- V roce 1521 bylo v Annabergu zaměstnáno přes 600 mincířů - více než v kterékoliv jiné evropské mincovně
- Martin Luther kázal v Annabergu v roce 1539 a požehnal nové mincovní stroje
- Poslední "stříbrné štěstí" přišlo v roce 1945, když Sověti odvezli kompletní mincovní archiv jako válečnou kořist
- Rekonstrukce historické mincovny v roce 2012 odhalila tajnou chodbu vedoucí přímo do stříbrných dolů