Anubis
Anubis (egyptsky Inpu, česky též Anup) je staroegyptský bůh mrtvých, pohřebišť a mumifikace, zobrazovaný jako černý šakal nebo muž se šakalí hlavou. Ve Staré říši byl nejvýznamnějším bohem zemřelých, později jeho roli převzal Osiris. Řekové ho ztotožnili s Hermem jako Hermanubise.
| Totožnost | staroegyptský bůh mrtvých, pohřebišť a mumifikace |
|---|---|
| Egyptské jméno | Inpu, řecky Anubis |
| Podoba | černý šakal nebo muž se šakalí hlavou |
| Středisko kultu | Kynopolis („Psí město“) v Horním Egyptě |
| Postavení | ve Staré říši hlavní bůh zemřelých, ve Střední říši ho v této roli nahradil Osiris |
| Řecké ztotožnění | s Hermem jako Hermanubis, od ptolemaiovské doby |
| Na mincích | Hermanubis na rubu alexandrijských mincí římských císařů, například Antonina Pia (RPC IV.4, 492) |
Historie
Anubis byl v raně dynastické době a ve Staré říši nejvýznamnějším bohem zemřelých. Ochraňoval pohřebiště a dohlížel na balzamování, na němž podle egyptských představ záviselo pokračování existence po smrti. Ve Střední říši se pánem podsvětí stal Osiris a Anubis zůstal bohem mumifikace a pohřebních obřadů.
Významnou roli měl v představách o posmrtném soudu. Anubis řídil vážení srdce zemřelého, které se kladlo na váhy proti pírku bohyně pravdy a řádu Maat. Srdce těžší než pírko pohltila obluda Ammit a zemřelý tím ztratil naději na posmrtný život.
Hlavním střediskem jeho kultu byl hornoegyptský kraj s městem, které Řekové nazývali Kynopolis, tedy „Psí město“. V ptolemaiovské době splynul Anubis s řeckým Hermem, protože oba provázeli duše zemřelých do podsvětí; vznikla tak postava Hermanubise. Ta je doložena hlavně z římského období, kdy se Hermanubis v Egyptě těšil oblibě a objevoval se v sochařství i na mincích.
Podoba a symbolika
Anubis se zobrazuje jako černý šakal nebo jako muž se šakalí hlavou. Černá barva nevyjadřuje zlo: připomíná zbarvení těla po mumifikaci i úrodné nilské bahno, a tím plodnost a znovuzrození. Zvíře, podle něhož vznikla jeho podoba, se tradičně označuje jako šakal; africká šelma dříve řazená k šakalům je dnes vedena jako vlk africký a přesný druh zůstává nejistý.
Hermanubis má lidské tělo, šakalí hlavu a v ruce Hermovu berlu kaduceus. Alexandrijská mincovna ho za římské vlády razila na rubech mincí; za Antonina Pia jde o stojící postavu s košíkovitou pokrývkou hlavy zvanou kalathos, s kaduceem a palmovou ratolestí, vedle níž je přední část šakala.
