Osiris

Osiris byl egyptský bůh podsvětí, plodnosti a znovuzrození a vládce říše mrtvých. Zobrazoval se jako mumie s korunou atef, berlou a důtkami. Na mincích se objevuje v římském Egyptě, například jako Osiris-Kanópos na alexandrijských tetradrachmách císaře Hadriána.

Význam egyptský bůh podsvětí, plodnosti, vegetace a znovuzrození
Nejstarší doklady kultu polovina 5. dynastie (25. století př. n. l.)
Hlavní kultovní místa Abydos, Busiris
Rodina v mýtu manželka Isis, bratr a vrah Sutech, syn Hor
Atributy koruna atef, berla a důtky, mumiová obinadla; symbolem je pilíř džed
Na mincích Osiris-Kanópos na alexandrijských tetradrachmách Hadriána (RPC III 5312, 121–122)

Historie

První doklady uctívání Osirida pocházejí z poloviny 5. dynastie, tedy z 25. století před naším letopočtem; přídomek Chentiamenti, „první ze západních“, který s ním později splynul, je doložen už z doby 1. dynastie. Hlavními středisky jeho kultu se staly Abydos a Busiris v nilské deltě.

Podle mýtu Osirida zavraždil jeho bratr Sutech (Seth). Manželka Isis posbírala části jeho těla, ovinula je a oživila ho natolik, že s ním počala syna Hora. Osiris se poté stal vládcem říše mrtvých.

Za ptolemaiovské vlády ve 3. století před naším letopočtem šířil Ptolemaios I. Sótér kult boha Sarapida, který spojoval rysy Osirida s řeckými prvky. Jméno je odvozeno od Osirida-Apida, společného uctívání Osirida a posvátného býka Apida. Nejslavnějším Sarapidovým chrámem byl Serapeion v Alexandrii, který roku 391 zničil křesťanský dav.

V římské době získal Osiris nového společníka. Když se roku 130 v Nilu utopil Hadriánův oblíbenec Antinoos, egyptští kněží ho kvůli způsobu smrti ztotožnili s Osiridem. Hadrián dal Antinoa zbožštit a nedaleko místa jeho smrti založil město Antinoupolis, jehož hlavním božstvem se stal Osiris-Antinoos. Uctívání Isidy a Osirida přetrvalo na ostrově File nejméně do 50. let 5. století, dlouho po císařských výnosech o zavření chrámů.

Podoba Osirida a jeho obraz na mincích

Osiris se zobrazuje jako mumie od hrudi dolů ovinutá obinadly, s faraonskou bradkou a korunou atef. V rukou drží berlu a důtky, odznaky královské moci. Jeho pleť je zelená jako symbol znovuzrození nebo černá jako úrodná půda nilské nivy. Pilíř džed se vykládal jako jeho páteř.

Na mincích se Osiris objevuje v římském Egyptě. Alexandrijská mincovna razila za Hadriána tetradrachmy s Osiridem-Kanópem, podobou boha pojmenovanou podle města Kanópos u Alexandrie. Na mincích se objevuje také Sarapis: nesou ho říšské ražby spolu s vládnoucím císařem i rub alexandrijských tetradrachem Hadriána. Zobrazuje se na trůnu s nádobou na obilí (modius) na hlavě a s Kerberem u nohou.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet