Aquileia

Aquileia byla významná římská kolonie a obchodní metropole severní Itálie, důležité centrum pozdně římského a byzantského mincovnictví od 3. do 5. století našeho letopočtu. Aquilejská mincovna produkovala aureí, solidy a bronzové mince pro západní část říše, přičemž její strategická poloha u hranic s barbarským světem činila z města klíčový bod monetární a obchodní politiky pozdního císařství.

Historie

Aquileia byla založena Římany v roce 181 před naším letopočtem jako vojenská kolonie střežící severovýchodní hranici Itálie. Město rychle prosperovalo díky poloze na křižovatce obchodních cest mezi Středomořím a Podunajím. Přes Aquileiu procházelo jantarová stezka z Baltského moře, což přinášelo značné bohatství. V období principátu byla Aquileia čtvrtým největším městem Itálie po Římě, Milánu a Capui, ale vlastní mincovnu ještě neměla.

Mincovna v Aquileii byla založena kolem roku 294 našeho letopočtu za Diokleciánovy tetrarchie jako součást reformy mincovního systému. Aquileia se stala jednou z hlavních západních mincoven vedle Říma, Milána a Trevíru. Razila zlaté aureí, později solidy, stříbrné argentey a bronzové folles se značkou AQ, AQVIL nebo AQPS (Aquileia Pecunia Signata). Produkce byla určena především pro severní Itálii, Noricum a Pannonii.

Ve 4. století dosáhla aquilejská mincovna vrcholu produkce. Za Constantina Velikého razila masivně solidy a centenionales s křesťanskými symboly - christogramem, křížem. Aquileia hrála důležitou roli během občanských válek tohoto období, mincovna střídavě razila pro různé претendenты na trůn. Magnentius, Iulianus a další uzurpátoři kontrolovali mincovnu během svých povstání. Kvalita aquilejských ražeb byla vysoká, zejména zlaté solidy patřily k nejlepším v říši.

Strategický význam Aquileie se projevil během barbarských invazí. Město bylo opakovaně obléháno - Alarichem v roce 401, Attilou v roce 452. Hunský vůdce Attila město dobyl a zničil, což vedlo k dočasnému přerušení mincovní produkce. Po obnově za západořímských císařů pokračovala mincovna v omezené činnosti. Razily se především bronzové mince nižší kvality, zlaté ražby byly vzácné.

Poslední období aquilejské mincovny souvisí s byzantskou reconquistou Itálie za Justiniána. V letech 536-568 razila byzantské mince - solidy, tremisses a bronzové nummi se značkou AQVIL. Po langobardském dobytí severní Itálie v roce 568 byla mincovna definitivně uzavřena. Město samo upadlo a nikdy již nedosáhlo bývalé slávy.

Archeologické nálezy v Aquileii přinášejí stále nové poznatky o fungování mincovny. Byly objeveny mincovní pece, razidla a polotovary mincí. Aquilejské ražby jsou důležitým pramenem pro studium pozdně římské ekonomie a správy. Patriarchální bazilika v Aquileii, postavená na základech římských budov, uchovává jednu z nejcennějších sbírek pozdně antických mincí. Město je od roku 1998 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

Pozdně římská symbolika a křesťanské motivy

Aquilejské mince nesly standardní římskou imperiální symboliku - portréty císařů s diadémem nebo přilbou, Viktorii píšící na štít, personifikace Roma a Constantinopolis. Specifické pro Aquileiu bylo časté zobrazení hradeb s věžemi, symbolizující pevnostní charakter města. Orel legií se objevoval na vojenských emisích určených pro pohraniční jednotky.

Křesťanská symbolika se prosadila po Constantinu Velikém. Christogram (chi-rhó) v věnci, kříž na globu, alfa a omega představovaly nové náboženství. Aquileia jako sídlo významného patriarchátu razila mince s biblickými motivy dříve než jiné západní mincovny. Phoenix symbolizující vzkříšení, holubice Ducha svatého nebo ryba (ichthys) se objevovaly na bronzových mincích.

Lokální motivy zahrnovaly personifikaci řeky Natiso (Soča), delfíny symbolizující blízkost Jadranu, jantarové korálky připomínající hlavní obchodní artikl. Bohyně Concordia s rohem hojnosti představovala prosperitu obchodního centra. Na některých emisích se objevuje maják nebo loď, připomínající říční přístav Aquileie spojený kanály s mořem.

Zajímavosti

• Attila Hunský údajně ušetřil aquilejskou mincovnu výměnou za vyražení zlatých solidů se svým portrétem
• V Aquileii byl v roce 381 svolán koncil, který odsoudil ariánství - pamětní mince nesly nápis "Fides et Concordia"
• Největší poklad aquilejských solidů - přes 2000 kusů - byl nalezen v roce 1901 při stavbě železnice
• Aquilejský patriarcha měl ve středověku právo razit vlastní mince na základě údajného privilegia od Constantina
• Poslední aquilejská mince byla vyražena v roce 568 - tremissis s portrétem Justina II. nalezený v langobardském hrobě
• Mozaiky v aquilejské bazilice zobrazují mincovní proces, jediné takové zobrazení v antickém umění