Ariobarzanes I.

Ariobarzanes I. byl král Kappadokie v Malé Asii, kterého kolem roku 95 př. n. l. dosadili na trůn Kappadočané s podporou Říma. Pontský král Mithridatés VI. ho několikrát vyhnal, ale Římané ho pokaždé vrátili. Přídomek Filoromaios, „přítel Římanů“, nese i na svých stříbrných drachmách.

Historie

Po vymření staré kappadocké dynastie zvolili Kappadočané na popud Říma za krále šlechtice Ariobarzana. Kappadokie však ležela mezi dvěma silnými sousedy: Pontem, kterému vládl Mithridatés VI., a Arménií jeho zetě Tigrana. Brzy po nástupu Ariobarzana vyhnalo arménské vojsko a na trůn dosadilo Gordia, Mithridatova spojence.

Roku 92 př. n. l. vrátil Ariobarzana na trůn římský vojevůdce Sulla. Ani pak nebyl v bezpečí: kolem roku 90 př. n. l. o trůn znovu přišel a obnovil ho až Manius Aquillius. Roku 88 př. n. l. vypukla první mithridatická válka a král musel opět uprchnout. Na trůn se vrátil po uzavření míru, který Sulla s Mithridatem sjednal.

Když Mithridatés roku 66 př. n. l. Kappadokii znovu obsadil, porazil ho římský vojevůdce Pompeius, Ariobarzanovi vrátil vládu a jeho království rozšířil. Kolem let 63/62 př. n. l. se Ariobarzanes vzdal trůnu ve prospěch syna Ariobarzana II. Jeho dcera Isias se provdala za Antiocha I., krále Kommagény.

Ariobarzanovy mince

Ariobarzanes razil stříbrné drachmy v hlavním městě Eusebeii pod horou Argaios, dřívější Mazace a pozdější Caesareji. Na líci nese drachma realistický portrét krále s diadémem, ovlivněný římským portrétním uměním.

Na rubu stojí bohyně Athéna Níkéforos s malou Níké v ruce a opis ΒΑΣΙΛΕΩΣ ΑΡΙΟΒΑΡΖΑΝΟΥ ΦΙΛΟΡΩΜΑΙΟΥ – „krále Ariobarzana, přítele Římanů“. Motiv Athény převzal po předchozí dynastii, aby zdůraznil kontinuitu vlády. Ariobarzanes byl podle Metropolitního muzea v New Yorku prvním helénistickým vládcem s přídomkem Filoromaios.

Pod rubním výjevem bývá uveden rok vlády řeckými číslicemi, například ΚΒ pro 22. rok, tedy 74/73 př. n. l. Drachmy se díky tomu dají datovat na rok přesně a zároveň pomáhají určit chronologii královy pohnuté vlády.