Aristokracie

Aristokracie je vládnoucí třída dědičné šlechty, která historicky držela politickou moc, vlastnila půdu a utvářela kulturu evropské civilizace od starověku do moderní doby. Název pochází z řeckého aristos (nejlepší) a kratein (vládnout). Pro numismatiku je aristokracie klíčová jako autorita ražby feudálních mincí, mecenáš uměleckých medailí a sběratel vytváření slavných numismatických kolekcí.

Historie a vývoj aristokracie

Aristokracie vznikla ve starověkých civilizacích jako vojenská elita. V antickém Řecku aristoi byli nejbohatší občané schopní si dovolit těžkou výzbroj hoplítů. Římská nobilitas kontrolovala senát a konzulské úřady. Po pádu Říma germánská válečnická aristokracie vytvořila feudální systém. Středověká šlechta odvozovala legitimitu od vojenské služby - bellatores, ti kdo bojují. Lenní systém vyměňoval půdu za vojenskou službu, vytvářel hierarchii od rytířů po krále.

Renesanční aristokracie transformovala z válečníků na dvořany. Italské městské rody jako Medici nebo Sforza kombinovaly obchod s politickou mocí. Absolutismus 17. století domestikoval šlechu u dvora - Versailles Ludvíka XIV. byl zlatou klecí. Šlechtické tituly se standardizovaly - vévoda, markýz, hrabě, vikomt, baron. Rodové znaky, genealogie a etiketa definovaly aristokratickou identitu. Grand Tour vzdělávala mladé aristokraty v klasické kultuře.

Osvícenství 18. století zpochybnilo aristokratické privilegium. Francouzská revoluce 1789 zrušila feudalismus, popravila krále a tisíce šlechticů. Napoleonské války rozšířily revoluční ideje po Evropě. Restaurace 1815 obnovila monarchie, ale ne feudální moc. Průmyslová revoluce vytvořila novou buržoazní elitu konkurující rodové šlechtě. Aristokracie přežívala jako kulturní a společenská elita, ne politická.

20. století znamenalo konec aristokratické éry. První světová válka zničila impéria - Romanovci, Habsburkové, Hohenzollernové padli. Ruská revoluce fyzicky zlikvidovala šlechtu. Nacismus a komunismus potlačili aristokracii jako třídního nepřítele. Po druhé světové válce pozemkové reformy vyvlastnily velkostatky. Moderní aristokracie přežívá jako kulturní kuriozita - britská Sněmovna lordů, evropské šlechtické tituly bez moci. Aristokratické hodnoty - čest, služba, tradice - mizí v demokratické masové společnosti.

Aristokracie a mincovnictví

Aristokracie měla zásadní vliv na vývoj evropského mincovnictví. Feudální páni drželi mincovní regál - právo razit vlastní mince. Vévodství, hrabství a biskupství razily vlastní tolary, groše a feniky. Kvalita a umělecké provedení aristokratických mincí odrážely prestiž rodu. Portréty vládců, heraldické znaky a latinské tituly demonstrovaly moc. Medaile oslavovaly sňatky, narození, vítězství aristokratických rodů.

Aristokraté byli největšími sběrateli mincí vytvářející slavné kabinety. Sbírka Esterházyů, Lichtenštejnů nebo Valdštejnů obsahovaly desítky tisíc exemplářů. Aristokratický mecenát podporoval medailérské umění - Pisanello pracoval pro Gonzagy, Cellini pro Medici. Řády jako Zlaté rouno nebo Podvazek razily pamětní medaile. Aristokratické sbírky se staly základem národních muzeí - British Museum, Kunsthistorisches Museum. Numismatika byla aristokratickým koníčkem demonstrující vzdělanost a vkus.

Zajímavosti

• Lichtenštejnové jsou jediná vládnoucí aristokratická rodina s právem razit euro
• Britská královna teoreticky vlastní všechny labutě na Temži od středověku
• Zlaté rouno bylo tak prestižní, že ho nosil jen panovník a 50 vyvolených
• Rothschildové, původně bankéři, koupili baronský titul a stali se aristokracií
• Poslední francouzský duel aristokratů proběhl v roce 1967
• Almanach de Gotha katalogizující evropskou šlechtu vychází od roku 1763