As (mince)

As byla základní jednotka římského měnového systému a nejdůležitější bronzová mince starověkého Říma. Původně litý bronzový valoun o váze jedné římské libry postupně přešel v raženou minci, která tvořila základ drobného oběživa po celou dobu existence římské říše. Pro numismatiku je as klíčový jako nejrozšířenější římská mince dokumentující ekonomický a politický vývoj Říma od republiky po pozdní císařství.

Historie

As vznikl v době rané římské republiky kolem roku 280 před naším letopočtem jako aes grave, těžký litý bronzový peníz vážící původně jednu římskou libru, tedy asi 327 gramů. Název pochází z latinského aes znamenajícího měď nebo bronz. První asy byly lité v hliněných formách a nesly na líci hlavu boha Jana s dvojí tváří a na rubu příď lodi s nápisem ROMA. Váha asu se postupně snižovala kvůli válečným nákladům, zejména během punských válek.

Kolem roku 211 před naším letopočtem během druhé punské války prošel as zásadní reformou. Z litého se stal raženým a jeho váha klesla na unciální standard, tedy jednu unci místo původní libry. Tato reforma spojená se zavedením stříbrného denáru vytvořila klasický římský měnový systém, kde 10 asů rovnalo se jednomu denáru. As se stal základní drobnou mincí používanou běžným obyvatelstvem pro každodenní nákupy na trzích.

V období principátu za Augusta byla provedena další měnová reforma. As byl standardizován na váhu kolem 11 gramů čisté mědi a nesl portrét císaře na líci. Na rubu se objevovaly různé motivy včetně bohů, personifikací, vojenských výjevů nebo propagandistických hesel. Každý císař razil asy se svým portrétem a specifickou ikonografií odrážející jeho politický program. Kvalita a obsah mědi v asech postupně klesaly s ekonomickými problémy říše.

Ve 3. století našeho letopočtu během krize římské říše ztratil as většinu své hodnoty kvůli inflaci a znehodnocení měny. Za Diokleciánovy reformy v roce 294 byl as nahrazen novým systémem bronzových mincí. Název as však přežil jako účetní jednotka a v lidovém jazyce označoval jakoukoli drobnou minci. Římský as ovlivnil pozdější evropské měnové systémy, jeho dělení na 12 uncií inspirovalo britský systém 12 pencí v šilinku.

Vlastnosti a typy asu

Římský as procházel vývojem od těžkých litých kusů k lehkým raženým mincím. Republikánské asy nesly standardně hlavu Jana na líci a příď lodi na rubu s označením hodnoty I. Císařské asy zobrazovaly portrét vládnoucího císaře s titulaturou a na rubu propagandistické motivy. Provinciální asy ražené v koloniích měly místní varianty s regionálními symboly. Kvalita asu odrážela ekonomickou situaci říše, od kvalitní mědi za Augusta po téměř bezcenné kusy 3. století.

As byl součástí propracovaného systému bronzových nominálů. Dupondius v hodnotě 2 asů byl ražen z mosazi, sestercius v hodnotě 4 asů z mosazi nebo bronzu. Menší díly asu zahrnovaly semis, triens, quadrans a uncia. Tento systém umožňoval přesné platby a účtování. Asy byly raženy ve všech významných mincovnách říše od Říma po Alexandrii. Masová produkce asů dokládá monetizaci římské ekonomiky a rozšíření peněžního hospodářství.

Zajímavosti

• Výraz být bez asu znamenal v latině naprostou chudobu, podobně jako české být bez groše
• Nejstarší lité asy vážily tolik, že se nosily v pytlích, ne v měšcích
• Hlava boha Jana na asu symbolizovala schopnost vidět minulost i budoucnost
• As byl jedinou mincí, kterou mohli podle zákona vlastnit římští otroci
• Nálezové fondy obsahují miliony asů, což dokazuje jejich masové rozšíření
• Poslední as byl ražen za císaře Aureliána kolem roku 274 našeho letopočtu