Athénská mincovna
Athénská mincovna razila mince antického městského státu Athény, především stříbrné tetradrachmy s hlavou Athény a sovou, zavedené kolem roku 515 př. n. l. Díky stříbru z dolů v Lauriu se staly hlavní obchodní mincí Středomoří 5. století př. n. l. a obíhaly daleko za hranicemi Řecka.
| Hlavní nominál | tetradrachma (4 drachmy) |
|---|---|
| Zavedení tetradrachmy | konec 6. století př. Kr. |
| Líc | hlava Athény v přilbě |
| Rub | sova s olivovou ratolestí a nápisem ΑΘΕ |
| Hmotnost tetradrachmy (attický standard) | 17,2 g |
| Zdroj stříbra | doly v Lauriu (jižní Attika) |
| Budova mincovny | jihovýchodní roh athénské agory, postavena koncem 5. nebo začátkem 4. století př. n. l. |
| Ražba bronzu v budově na agoře | od 4. do konce 1. století př. n. l. |
| Tetradrachmy nového stylu | od 2. století př. n. l. |
Historie
Nejstarší athénské stříbrné mince z 6. století př. n. l. měly proměnlivé obrazy. Kolem roku 515 př. n. l. je vystřídala tetradrachma s hlavou Athény v přilbě na líci a sovou s olivovou ratolestí a zkratkou ΑΘΕ na rubu. Její obraz se pak dvě století téměř neměnil a Athéňané těmto mincím říkali glaukes, sovy. Jednotný a snadno rozpoznatelný typ byl pro dálkový obchod výhodou.
Základem ražby bylo stříbro z dolů v Lauriu v jihovýchodní Attice, jeden z hlavních příjmů athénského státu. Kolem roku 483 př. n. l. přesvědčil Themistoklés Athéňany, aby výnos nového nálezu stříbra vložili do loďstva o dvou stech triérách. Když Sparťané roku 413 př. n. l. obsadili Dekeleiu, přístup k dolům se přerušil a ražba výrazně poklesla.
Oblíbenost sov vedla k napodobeninám, ať už z dobrého stříbra, nebo k padělkům s pouhým stříbrným povlakem. Nikofóntův zákon z roku 375/374 př. n. l. proto ustanovil veřejné zkoušeče (dokimastés) na agoře a v Pireu, kteří rozhodovali, které mince smějí obíhat.
Na jihovýchodním okraji athénské agory archeologové odkryli velkou čtvercovou budovu z konce 5. nebo začátku 4. století př. n. l. Nálezy neražených bronzových střížků a odsekaných tyčinek ukazují, že v ní od 4. do konce 1. století př. n. l. vznikaly bronzové mince. Že se zde razilo i stříbro, nálezy nedokládají.
Ke konci 3. století př. n. l. ražba sov utichla. Ve 2. století př. n. l. Athény obnovily vlastní mincovnictví tetradrachmami nového stylu na širokém tenkém střížku s přepracovanou hlavou Athény a sovou stojící na amfoře v olivovém věnci. Tato řada skončila v 1. století př. n. l.
Ražba a typy
Mince vznikaly úderem razidel do připraveného střížku. Rub archaických a klasických sov je vražen do zahloubeného čtverce a jednotlivé kusy se liší centrací i ostrostí detailů. Mnoho dochovaných tetradrachem nese zkušební zářezy, jimiž se v oběhu ověřovalo, že jde o plné stříbro.
