Athénská mincovna

Mince z mincovny AthényAthénská mincovna razila mince antického městského státu Athény, především stříbrné tetradrachmy s hlavou Athény a sovou, zavedené kolem roku 515 př. n. l. Díky stříbru z dolů v Lauriu se staly hlavní obchodní mincí Středomoří 5. století př. n. l. a obíhaly daleko za hranicemi Řecka.

Hlavní nominál tetradrachma (4 drachmy)
Zavedení tetradrachmy konec 6. století př. Kr.
Líc hlava Athény v přilbě
Rub sova s olivovou ratolestí a nápisem ΑΘΕ
Hmotnost tetradrachmy (attický standard) 17,2 g
Zdroj stříbra doly v Lauriu (jižní Attika)
Budova mincovny jihovýchodní roh athénské agory, postavena koncem 5. nebo začátkem 4. století př. n. l.
Ražba bronzu v budově na agoře od 4. do konce 1. století př. n. l.
Tetradrachmy nového stylu od 2. století př. n. l.

Historie

Nejstarší athénské stříbrné mince z 6. století př. n. l. měly proměnlivé obrazy. Kolem roku 515 př. n. l. je vystřídala tetradrachma s hlavou Athény v přilbě na líci a sovou s olivovou ratolestí a zkratkou ΑΘΕ na rubu. Její obraz se pak dvě století téměř neměnil a Athéňané těmto mincím říkali glaukes, sovy. Jednotný a snadno rozpoznatelný typ byl pro dálkový obchod výhodou.

Základem ražby bylo stříbro z dolů v Lauriu v jihovýchodní Attice, jeden z hlavních příjmů athénského státu. Kolem roku 483 př. n. l. přesvědčil Themistoklés Athéňany, aby výnos nového nálezu stříbra vložili do loďstva o dvou stech triérách. Když Sparťané roku 413 př. n. l. obsadili Dekeleiu, přístup k dolům se přerušil a ražba výrazně poklesla.

Oblíbenost sov vedla k napodobeninám, ať už z dobrého stříbra, nebo k padělkům s pouhým stříbrným povlakem. Nikofóntův zákon z roku 375/374 př. n. l. proto ustanovil veřejné zkoušeče (dokimastés) na agoře a v Pireu, kteří rozhodovali, které mince smějí obíhat.

Na jihovýchodním okraji athénské agory archeologové odkryli velkou čtvercovou budovu z konce 5. nebo začátku 4. století př. n. l. Nálezy neražených bronzových střížků a odsekaných tyčinek ukazují, že v ní od 4. do konce 1. století př. n. l. vznikaly bronzové mince. Že se zde razilo i stříbro, nálezy nedokládají.

Ke konci 3. století př. n. l. ražba sov utichla. Ve 2. století př. n. l. Athény obnovily vlastní mincovnictví tetradrachmami nového stylu na širokém tenkém střížku s přepracovanou hlavou Athény a sovou stojící na amfoře v olivovém věnci. Tato řada skončila v 1. století př. n. l.

Ražba a typy

Mince vznikaly úderem razidel do připraveného střížku. Rub archaických a klasických sov je vražen do zahloubeného čtverce a jednotlivé kusy se liší centrací i ostrostí detailů. Mnoho dochovaných tetradrachem nese zkušební zářezy, jimiž se v oběhu ověřovalo, že jde o plné stříbro.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet