Bělehradská mincovna

Mince z mincovny BělehradBělehradská mincovna je státní mincovna v bělehradské čtvrti Topčider, součást Zavodu za izradu novčanica i kovanog novca Národní banky Srbska. Její oddělení pro ražbu mincí bylo slavnostně otevřeno 7. září 1938 a od té doby se zde razí většina oběžných i pamětních mincí Jugoslávie a Srbska.

Instituce Zavod za izradu novčanica i kovanog novca – Topčider, součást Národní banky Srbska
Stavba nařízena zákonem 9. července 1936
Zahájení ražby 7. září 1938 (oddělení pro ražbu kovových mincí)
Ražby oběžné a pamětní mince dinárů Jugoslávie a Srbska, medaile a plakety
Budova kulturní památka od roku 2007
Architekt Josif Najman, projekt z roku 1930

Historie

Národní banka Království Srbů, Chorvatů a Slovinců rozhodla 30. prosince 1925 o zřízení vlastní tiskárny bankovek. Areál v Topčideru navrhl architekt Josif Najman, stavba začala v září 1927 a tiskárna zahájila provoz v prosinci 1929.

Mince se v Bělehradě nejdřív razily v soukromé společnosti Kovnica a. d., založené podle stanov z 25. července 1930. Měla vyrábět medaile, pamětní plakety a dukáty pro šperkaře, razila však i stříbrné mince po 20 a 50 dinárech. Podle akcionářů z rodiny Boškovićů se jí říkalo mincovna bratří Boškovićů. Po aféře s nedovolenou ražbou v roce 1936 zakázal zákon z roku 1937 soukromou ražbu mincí.

Na základě zákona z 9. července 1936 uložila vláda Království Jugoslávie Národní bance postavit státní mincovnu. Budova vznikla vedle tiskárny podle Najmanova projektu z roku 1930. Oddělení pro výrobu kovových peněz bylo slavnostně otevřeno 7. září 1938 a téhož roku zde vznikla první úplná domácí série oběžných mincí. Od té doby se v Topčideru razila většina oběžných i pamětních mincí Jugoslávie a později Srbska.

Po roce 1956 přibyla k výrobní budově administrativní budova podle návrhu Milutina Jovanoviće. Hlavní výrobní budova mincovny je od roku 2007 kulturní památkou.

Mincovna dnes

Zavod je specializovanou součástí Národní banky Srbska, která má výhradní právo vydávat srbské bankovky a mince. Vedle oběžných a pamětních mincí vyrábí medaile a plakety a také cenniny a doklady, mimo jiné pasy, občanské a řidičské průkazy, platební karty a kolky. Kvůli poklesu domácí poptávky vyrábí i na vývoz.

Bělehradskou mincovnu nelze zaměňovat s habsburskou mincovnou v Karlovském Bělehradě (Karlsburg, dnes Alba Iulia v Rumunsku), která razila od roku 1716 a v soustavě písmenných značek Josefa II. používala značku E.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet