Bělehrad
Bělehrad je hlavní a největší město Srbska na soutoku Sávy s Dunajem a bývalé hlavní město Jugoslávie; podle sčítání z roku 2022 má 1 197 714 obyvatel. Sídlí zde Národní banka Srbska, jejíž předchůdkyně vznikla roku 1884, a v jeho čtvrti Topčider se od roku 1938 razí jugoslávské a srbské mince.
| Stát | Srbsko, hlavní město |
|---|---|
| Poloha | soutok Sávy a Dunaje |
| Antický název | Singidunum |
| Osmanské dobytí | 28. srpna 1521, sultán Sulejman I. Nádherný |
| Habsburská okupace | 1688–1690, 1717–1739, 1789–1791 |
| Obyvatelé | 1 197 714 (sčítání 2022) |
| Emisní banka | Národní banka Srbska, založena 2. července 1884 jako Privilegovaná národní banka Srbského království |
| Mincovna | Topčider, oddělení pro ražbu mincí otevřeno 7. září 1938 |
Historie
Místo dnešního Bělehradu obývali thráckodáčtí Singové. Po keltském vpádu roku 279 př. n. l. je ovládli Skordiskové a pevnost pojmenovali Singidūn. Římská vojska sem dorazila v letech 34–33 př. n. l., v 1. století n. l. vzniklo římské Singidunum a v polovině 2. století získalo postavení municipia.
Roku 1284 získal Bělehrad srbský král Štěpán Dragutin a učinil z něj sídlo své državy ve Sremu. Za despoty Štěpána Lazareviće byl Bělehrad hlavním městem Srbského despotátu. Osmanská vojska sultána Sulejmana I. Nádherného pevnost dobyla 28. srpna 1521.
Habsburkové město obsadili třikrát: v letech 1688–1690, 1717–1739 a 1789–1791. Roku 1841 sem kníže Michal Obrenović přenesl hlavní město Srbska z Kragujevace. Po první světové válce se Bělehrad stal hlavním městem Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 nazývaného Království Jugoslávie, a hlavním městem Jugoslávie zůstal až do jejího rozpadu.
Bělehrad a peníze
V Bělehradě sídlí Národní banka Srbska, která má výhradní právo vydávat srbské bankovky a mince. Její předchůdkyně, Privilegovaná národní banka Srbského království, byla založena 2. července 1884.
Ve čtvrti Topčider stojí její Zavod za izradu novčanica i kovanog novca. Jeho tiskárna bankovek zahájila provoz v prosinci 1929 a oddělení pro výrobu kovových mincí bylo slavnostně otevřeno 7. září 1938. Od té doby se zde razila většina oběžných i pamětních mincí Jugoslávie a později Srbska.
Bělehrad nelze zaměňovat s Karlovským Bělehradem (Karlsburg, dnes Alba Iulia v Rumunsku). Tamní mincovna razila od roku 1716 pro Habsburky a za Marie Terezie byla po Kremnici jejich druhou nejvýznamnější mincovnou na zlato; v soustavě písmenných značek Josefa II. měla značku E.
