Berní právo
Berní právo je oprávnění vybírat berni, přímou zemskou daň z půdy a později i z domů. V Českém království náleželo panovníkovi, ale podle inauguračních diplomů Jana Lucemburského (1310–1311) ji bez souhlasu šlechty směl vybrat jen při korunovaci a sňatku svých dětí; jinak ji povoloval zemský sněm.
| Význam | oprávnění vybírat berni, přímou zemskou daň |
|---|---|
| Starší názvy dávky | collecta generalis, pomoc, poklona; od 14. století berna |
| Inaugurační diplomy | Čechy 1310, Morava 1311 – berně bez souhlasu šlechty jen při korunovaci a sňatku královských dětí |
| Kdo berni povoloval | zemský sněm |
| Berní rula | Čechy, 1654 – první úplný soupis berních povinností |
| Tereziánský katastr | 1748–1757 – poprvé zahrnul vedle poddanské i panskou půdu |
Historie
Berně, přímá daň vybíraná z půdy, se v českých pramenech objevuje pod jmény collecta generalis, pomoc, poklona, pocta či sbírka; od 14. století převládl název berna. Vybírali ji berníci podle soupisů poplatníků. Základem byla poddanská půda měřená na lány, šlechtické statky byly osvobozené.
Rozhodující omezení berního práva přinesly inaugurační diplomy, které vydal Jan Lucemburský pro Čechy roku 1310 a pro Moravu roku 1311. Šlechta požadovala, aby král bez jejího souhlasu vybíral berni jen při korunovaci a na věno dcer; výsledné znění mu to dovolilo při korunovaci a při sňatku jeho dcer i synů. Král přitom ustanovení podal jako zvláštní milost, ne jako staré právo šlechty.
Stavové uznávali královo právo požadovat berni jen v těchto případech a odmítali pevnou pravidelnou daň. Další berně proto povoloval zemský sněm vždy jednotlivě, nejčastěji na válku. Roku 1567 nahradila berni z půdy berně domovní a provedly se soupisy domů a obyvatel. Roku 1640 sněm poprvé povolil pevnou částku za celé království, určenou na vojsko.
Po třicetileté válce dal český stavovský sněm sepsat zdanitelný majetek. Vznikla berní rula z roku 1654, první úplný soupis berních povinností v Čechách, který počítal v jednotkách zvaných osedlý. Na Moravě jí odpovídal lánový rejstřík. Rula zahrnovala jen poddanskou půdu; vedle ní i půdu panskou poprvé zahrnul až tereziánský katastr z let 1748–1757.
Berně a její jednotky
Berní rula převáděla na osedlé celé hospodářství: jeden osedlý odpovídal jednomu sedlákovi, čtyřem chalupníkům nebo osmi zahradníkům a přepočítávala se na něj i řemesla. Zapisovala výměru polí, ozim a jař, dobytek, pusté a vypálené usedlosti a nové osadníky. Poddaní bez zdanitelného majetku v ní zapsaní nejsou. Pro historiky je proto berní rula jedním z hlavních pramenů k demografii a hospodářství Čech po třicetileté válce.
