Bernská mincovna

Bernská mincovna byla švýcarská kantonální mincovna fungující od středověku do roku 1906, kdy byla ražba centralizována. Producent bernských tolarů a batzenů uznávaných po celé Evropě pro vysokou kvalitu. Pro numismatiku je Bernská mincovna významná jako symbol švýcarské přesnosti a nezávislosti v mincovnictví.

Historie Bernské mincovny

Bernská mincovna vznikla ve 14. století po získání říšské bezprostřednosti v roce 1218. První ražby byly brakteáty s motivem medvěda, heraldického zvířete Bernu. Od 15. století razila mincovna bernské tolary s medvědem ve stoje držícím štít s kantonálním znakem. Kvalita bernského stříbra z alpských dolů zajistila mincím výbornou pověst v mezinárodním obchodě.

Reformace přinesla změny v ikonografii - mizí svatí, dominují světské motivy. Bernská republika 1523-1798 razila republikánské tolary s heslem "Dominus providebit" (Pán se postará). Třicetiletá válka paradoxně prosperitě Bernu prospěla - neutrální Švýcarsko profitovalo z obchodu. Mincovna razila miliony batzenů a krejcarů pro celé Švýcarské spříseženství. Technická kvalita rivalovala nejlepším evropským mincovnám.

Francouzská okupace 1798-1815 přinesla ražbu helvetských franků. Po obnovení nezávislosti Bern razil kantonální franky s medvědem. Spolková ústava 1848 ponechala kantónům mincovní právo do roku 1850. Bernská mincovna pokračovala jako pobočka spolkové mincovny. Definitivní uzavření přišlo v roce 1906, kdy byla veškerá ražba centralizována do nové spolkové mincovny. Historická budova dnes slouží jako muzeum.

Technologie a organizace

Bernská mincovna sídlila v budově u Aarského mostu využívajíc vodní sílu řeky. Válcový stroj zavedený v 16. století umožnil přesnou ražbu velkých tolarů. Švýcarská preciznost se projevovala v jednotné váze a ryzosti. Cech mincířů patřil k nejváženějším v Bernu. Přísná kontrola kvality - každá mince byla vážena a zkoušena.

Produkce dosahovala vrcholu v 17. století - miliony drobných mincí ročně. Export bernských ražeb do jižního Německa, Alsaska a Itálie. Mincovní značka - medvěd nebo iniciály mincmistra. Technické inovace z Bernu převzaly další švýcarské mincovny. Archiv s detailními záznamy každé ražby od 1500 je unikátním pramenem. Numismatická sbírka Bernského historického muzea dokumentuje kompletní produkci.

Zajímavosti

• Bernský medvěd na mincích postupně "ztloustl" - z štíhlého na barokního
• Napoleon osobně nařídil ražbu helvetských franků v Bernu
• Poslední bernský tolar z roku 1798 je nejcennější švýcarskou mincí
• Mincovna tajně razila falešné francouzské franky během napoleonských válek
• Albert Einstein pracoval v Bernu když mincovna ještě fungovala
• Medvědárium u mincovny chovalo živé medvědy jako symbol města