Bhútán

Bhútán je himálajské království mezi Indií a Čínou, jehož mincovnictví odráží jedinečnou buddhististickou kulturu a filozofii národního štěstí. Bhútánské mince s motivy draků, buddhistických symbolů a královské rodiny představují fascinující spojení tradičních hodnot s moderní numismatikou v zemi, která až do 70. let 20. století fungovala převážně na barterovém obchodu.

Historie

Bhútánské království, známé místně jako Druk Yul (Země hromového draka), mělo po staletí naturální hospodářství založené na výměnném obchodu. První mince se na území Bhútánu objevily v 16. století prostřednictvím obchodu s Tibetem a Indií, jednalo se především o tibetské stříbrné tanky a indické rupie. Vlastní mincovnictví Bhútán dlouho neměl, protože buddhistická tradice nepovažovala peněžní oběh za prioritu.

První bhútánské mince byly raženy až koncem 18. století za vlády prvního světského vládce Shabdrunga Ngawanga Namgyala. Jednalo se o primitivní měděné a stříbrné ražby s nápisy v tibetštině a buddhistickými symboly. Tyto rané mince známé jako "ma tam" byly raženy ručně v místních kovářských dílnách. Jejich hodnota se odvíjela spíše od váhy kovu než nominální hodnoty, kvalita ražby byla velmi nízká.

V 19. století se v oběhu ustálily především indické rupie britské Východoindické společnosti, které postupně vytlačily místní ražby. Bhútán formálně zachoval nezávislost, ale ekonomicky byl závislý na Britské Indii. Po získání nezávislosti Indie v roce 1947 uzavřel Bhútán s Indií smlouvu o přátelství, která zahrnovala i měnovou spolupráci. Indická rupie zůstala hlavní měnou v zemi.

Moderní bhútánské mincovnictví začalo v roce 1974, kdy byla zavedena národní měna ngultrum, rozdělená na 100 chhertum. První série mincí byla vyražena k příležitosti korunovace čtvrtého krále Jigme Singye Wangchucka. Mince v hodnotách 5, 10, 20 a 25 chhertum byly raženy z hliníku a bronzu s národními symboly - drakem, dharmačakrou (kolem zákona) a osmi příznivými symboly buddhismu.

Od 80. let Bhútán pravidelně vydává oběžné mince v nominálech od 5 chhertum do 1 ngultrum. Design kombinuje tradiční buddhistické motivy s portréty panovníků. V roce 2008 byly vydány pamětní mince k příležitosti korunovace pátého krále a přechodu k konstituční monarchii. Současný král Jigme Khesar Namgyel Wangchuck pokračuje v tradici limitovaných emisí pamětních mincí.

Bhútánské pamětní a investiční mincovnictví se zaměřuje na buddhistická témata, himálajskou přírodu a královskou rodinu. Země vydává zlaté a stříbrné mince pro mezinárodní trh, často s inovativními prvky jako barevný tisk nebo neobvyklé tvary. Všechny bhútánské mince se razí v zahraničí, především v Indii a evropských mincovnách. Ngultrum je pevně vázán na indickou rupii v kurzu 1:1 a obě měny jsou v Bhútánu zákonným platidlem.

Buddhistická symbolika a národní motivy

Ústředním motivem bhútánských mincí je Druk, hromový drak, který je národním symbolem země. Drak symbolizuje sílu a ochranu království, jeho zobrazení vychází z tibetské buddhistické ikonografie. Na mincích je často vyobrazen s perlou moudrosti v tlapách, obklopený oblaky a blesky. Různé stylizace draka se objevují na většině bhútánských ražeb.

Buddhistické symboly zahrnují osm příznivých znamení - slunečník, zlaté ryby, váza pokladu, lotos, lastura, nekonečný uzel, vítězný prapor a dharmačakra. Tyto symboly se objevují jednotlivě nebo ve skupinách na různých nominálech. Dharmačakra, kolo učení s osmi paprsky, je obzvláště častým motivem symbolizujícím Buddhovo učení a osmidílnou cestu k osvícení.

Architektonické motivy představují bhútánské dzonghy - klášterní pevnosti, které jsou centry náboženské i světské správy. Tašičhö dzong, sídlo vlády v hlavním městě Thimphu, se objevuje na několika emisích. Portrét panovníka na mincích je vždy důstojný a respektuje buddhistické tradice zobrazování. Nápisy jsou v dzongkha (bhútánském jazyce) a angličtině, používají tibetské písmo a latinku.

Zajímavosti

• Bhútán je jedinou zemí světa, která měří hrubé národní štěstí místo hrubého domácího produktu
• V roce 1974 byla vyražena stříbrná mince ve tvaru poštovní známky, první svého druhu na světě
• Bhútánské bankovky a některé pamětní mince jsou vytištěny na ručně vyráběném papíru z kůry stromu daphne
• Až do roku 1960 fungoval v Bhútánu systém, kdy se daně platily máslem, rýží nebo prací
• Zlatá mince s motivem tygra z roku 2010 váží 5 kilogramů a patří mezi nejtěžší zákonná platidla světa
• V buddhistických klášterech se stále používají rituální mince "gau" jako obětiny, které nemají ekonomickou hodnotu