Bitva u Lipan

Bitva u Lipan byla rozhodující bitva husitských válek svedená 30. května 1434 mezi vesnicemi Lipany a Hřiby ve středních Čechách. Vojska umírněných kališníků a katolíků zde porazila radikální tábority a sirotky, čímž otevřela cestu k ukončení válečného stavu v Českém království.

Historie

Počátek roku 1434 přinesl zásadní rozkol uvnitř husitského hnutí. Radikální křídlo tvořené polními vojsky táborského a sirotčího svazu od léta 1433 bezvýsledně obléhalo katolickou Plzeň. Neúspěch a frustrace vedly ke sporům, při nichž byl zraněn i Prokop Holý, neformální hlava husitských Čech. Mnozí bojovníci přecházeli k umírněným nebo se stáhli do ústraní. Počátkem května 1434 ztratili radikálové své poslední pozice v Praze.

Umírněným kališníkům (utrakvistům), kterým se dostalo podpory i od katolické šlechty, se naskytla příležitost rozpolceného protivníka vojensky porazit. V pozadí stála otázka basilejských kompaktát – dohody s církevním koncilem o ukončení válek. Polní obce představovaly hlavní překážku mírových jednání, neboť tisíce profesionálních vojáků by uzavřením míru přišly o obživu. Veškeré pokusy o smírné řešení ztroskotaly.

V neděli 30. května 1434 se obě vojska střetla v prostoru mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, přibližně jeden kilometr jižně od vesnice Lipany a nedaleko Českého Brodu. Na straně radikálů stáli táborité vedení hejtmanem Ondřejem Keřským a politicky Prokopem Holým, spolu se sirotky pod velením Jana Čapka ze Sán. Jejich síly čítaly 6 000 až 10 000 pěších a asi 700 jezdců. Proti nim stanula utrakvisticko-katolická aliance pod velením hejtmana Diviše Bořka z Miletínka, starého spolubojovníka Jana Žižky z Trocnova. Aliance disponovala 8 000 až 12 000 muži a přibližně 1 200 jezdci.

Obě strany používaly klasickou husitskou taktiku s vozovou hradbou. Radikálové zaujali výhodnou pozici na vršku s rybníkem kryjícím pravý bok. Nastala patová situace – vozová hradba poskytovala výbornou obranu, ale útok na nepřítele byl krajně riskantní. Diviš Bořek z Miletínka se uchýlil ke lsti. Vyslal pěchotu vpřed mimo vozovou hradbu a po krátkém střetu předstíral zmatený ústup. Radikálové opustili své opevnění a pustili se do pronásledování. V tu chvíli vpadla do jejich odkrytého boku ukrytá jízda panské jednoty a vtrhla do opuštěné vozové hradby.

Boj se změnil v masakr obklíčených táborů a sirotků. Bitevní pole se zalilo krví přibližně 1 500 padlých, z nichž jen asi 200 patřilo k vítězům. Mezi 1 300 zabitými radikály byli i Prokop Holý, kněz Prokůpek (vůdce sirotků) a hejtman Zikmund z Vranova. Další stovky zajatců byly podle tradice upáleny ve stodolách u Českého Brodu. Jezdectvo radikálů pod velením Jana Čapka ze Sán z bitvy uprchlo.

Porážka definitivně zlomila moc polních obcí. Sirotčí vojsko prakticky zaniklo, táborské bylo výrazně oslabeno. Otevřela se cesta k přijetí basilejských kompaktát, podepsaných 5. července 1436 v Jihlavě. O měsíc později byl Zikmund Lucemburský uznán českým králem. Poslední táborský odpor vedl Jan Roháč z Dubé na hradě Sion u Kutné Hory, který padl roku 1437. Roháč byl popraven v Praze 9. září 1437. Mezi účastníky vítězné strany byl i čtrnáctiletý Jiří z Poděbrad, pozdější český král.

Numismatický význam

Bitva u Lipan se stala významným námětem české historické paměti a odrazila se v umělecké i medailérské tvorbě, zejména v 19. a 20. století. Pamětní medaile připomínající husitské války a jejich protagonisty vznikaly především v období národního obrození, kdy se husitská epocha stala jedním z klíčových témat české identity.

Mezi numismaticky zajímavé ražby patří medaile s portréty husitských vojevůdců – Jana Žižky z Trocnova, Prokopa Holého či Jana Roháče z Dubé. Tyto medaile vznikaly u příležitosti výročí významných husitských bitev nebo jako součást vlasteneckých sbírek. Roku 1881 byla na Lipské hoře vztyčena pamětní mohyla Prokopa Holého, která se stala centrem každoročních vzpomínkových akcí.

Z numismatického hlediska je období husitských válek zajímavé i proměnami mincovnictví. Válečný chaos vedl k znehodnocování měny, nedostatku kvalitních ražeb a rozšíření cizích mincí v oběhu. Pražský groš zůstával základní měnovou jednotkou, avšak jeho kvalita kolísala. Některá husitská města razila vlastní nouzové mince. Po ukončení válek došlo k postupné stabilizaci měnových poměrů za vlády Zikmunda Lucemburského a později Jiřího z Poděbrad.

Moderní české mincovny vydávají pamětní medaile k výročím lipanské bitvy i dalších husitských událostí. Oblíbené jsou série věnované českým panovníkům a vojevůdcům, kde nechybí ani postavy spojené s husitským obdobím.

Zajímavosti

Císař Zikmund údajně poznamenal, že „Čechy mohli přemoci jen Čechové". Malíř Luděk Marold vytvořil roku 1898 monumentální panoramatický obraz bitvy u Lipan pro Výstavu architektury a inženýrství v Praze. Jan Čapek ze Sán, obviňovaný ze zrady, ve skutečnosti prchl až ve chvíli, kdy byla proražena vozová hradba a bitva byla ztracena – z hlediska tehdejších vojenských zvyklostí šlo o legitimní jednání. Na Lipské hoře se od roku 1870 konají každoroční vzpomínkové akce; v únoru 1939 zde přísahalo věrnost 23 československých generálů, z nichž 15 bylo později popraveno nacisty.