Kališníci
Kališníci, také utrakvisté, byli umírněné křídlo husitů. Jejich požadavkem bylo přijímání pod obojí způsobou – chléb i víno pro všechny věřící – a kalich se stal jejich znakem. Basilejská kompaktáta z roku 1436 jim je uznala a v českých zemích si své postavení udrželi bezmála dvě stě let.
| Vznik | podzim 1414, Jakoubek ze Stříbra |
|---|---|
| Bitva u Lipan | 30. května 1434, porážka táboritů a sirotků |
| Uznání | basilejská kompaktáta, vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě |
| Kališnický král | Jiří z Poděbrad, od roku 1458 |
| Zánik | obnovené zřízení zemské – Čechy 1627, Morava 1628 |
| Mince | kalíšky – drobné mince z bohoslužebného stříbra, 1420–1421 |
Historie
Přijímání pod obojí zavedl na podzim roku 1414 Jakoubek ze Stříbra a rychle se stalo hlavním vnějším znakem husitství. Latinské sub utraque specie dalo směru druhé jméno – utrakvisté.
Během husitských válek stáli kališníci mezi radikálními tábority a katolíky. Právě oni sehráli rozhodující roli v bitvě u Lipan 30. května 1434, kde spolu s katolickou šlechtou porazili polní vojska táboritů a sirotků a otevřeli cestu k dohodě. V bitvě padl i vůdce radikálů Prokop Holý.
Basilejská kompaktáta, slavnostně vyhlášená 5. července 1436 v Jihlavě, pak přijímání pod obojí v Čechách a na Moravě uznala. Čechy se tím staly královstvím dvojího lidu – katolického a podobojího. Kališnickým králem se roku 1458 stal Jiří z Poděbrad.
Kompaktáta platila jako zemský zákon do roku 1567, kdy byla na žádost stavů zrušena, a část utrakvistů se v 16. století sblížila s luterstvím. Definitivní konec přišel po Bílé hoře. Obnovené zřízení zemské z roku 1627 pro Čechy a z roku 1628 pro Moravu povolilo jedině katolictví; nekatolická šlechta musela odejít ze země a poddaní konvertovat.
Mince husitské doby
S kalichem se pojí i jméno mincí. Podle Starých letopisů českých se v letech 1420 a 1421 razily groše a peníze ze zabaveného bohoslužebného náčiní, mimo jiné z mešních kalichů a monstrancí, a lidé jim říkali kalíšky. Když stříbro došlo, razily se pouze z mědi takzvané flútky – mince bez vnitřní hodnoty.
Války zasáhly i hlavní mincovnu země v Kutné Hoře. Pod jménem krále Zikmunda se pražský groš nerazil; razidly Václava IV. se dorážel jen několik let, pak ražba ustala. V oběhu zůstaly hlavně staré groše a drobné peníze a haléře ze špatného stříbra, kterým se souhrnně říká husitské haléře.
Výjimkou je pražský groš Ladislava Pohrobka – extrémně vzácný, doloženy jsou jen čtyři exempláře. Soustavnou ražbu obnovil až Jiří z Poděbrad reformou z června 1469: Kutná Hora opět razila groše a k nim jednostranné kruhové peníze se lvem a haléře s korunkou.