Basilejská kompaktáta

Basilejská kompaktáta byla dohoda mezi husity a basilejským koncilem, vyhlášená 5. července 1436 v Jihlavě. Uznala přijímání pod obojí způsobou v Čechách a na Moravě a ukončila tím husitské války. V tehdejší Evropě šlo o výjimečné povolení dvojí podoby víry v jedné zemi, a to na dvě stě let.

Historie

Jednání začala poté, co se ukázalo, že husity nelze porazit vojensky – pět křížových výprav skončilo neúspěchem. Basilejský koncil proto přistoupil na vyjednávání a husitské poselstvo v čele s Prokopem Holým odjelo roku 1433 do Basileje.

Jednání se opíralo o čtyři pražské artikuly a nejvíc sporů budil právě kalich. Dohodu nakonec urychlila bitva u Lipan roku 1434, kde umírnění kališníci porazili radikální tábority a získali převahu při vyjednávání.

Slavnostně byla kompaktáta vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě a spolu s nimi byl za českého krále přijat Zikmund Lucemburský. Země tak po sedmnácti letech válek získala mír a zvláštní postavení: katolíci i kališníci vedle sebe, s papežským uznáním.

Papež Pius II. kompaktáta roku 1462 zrušil, ale v Čechách se podle nich žilo dál – zemský sněm je roku 1485 potvrdil kutnohorským náboženským mírem, který zaručil svobodu obou vyznání na dalších jednatřicet let a pak byl prodloužen natrvalo.

Co to znamenalo pro mince

Konec válek umožnil obnovit hospodářství, ale mincovnictví se vzpamatovávalo pomalu. Za husitských let se ražba pražských grošů prakticky zastavila a v oběhu zůstávaly staré, ostřihané a nekvalitní mince; důvěra v peníze byla nízká a velké platby se vyrovnávaly stříbrem na váhu.

Obnova přišla až za Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad, kteří nechali v Kutné Hoře znovu razit kvalitní groše a drobné mince. Ražba ale byla malá a krátká, takže jde dnes o vzácné a hledané kusy.

Pro sběratele je tohle období klíčem k pochopení jedné věci: peníze potřebují mír a důvěru víc než stříbro. Kutnohorské doly fungovaly dál, ale bez fungujícího státu a přijetí mince obchodem se z kovu peníze nestanou.