Basilejská kompaktáta

Basilejská kompaktáta byla dohoda mezi basilejským koncilem a zástupci husitských Čech a Moravy, vyhlášená 5. července 1436 v Jihlavě. Povolila přijímání pod obojí způsobou, otevřela Zikmundovi Lucemburskému cestu na český trůn a ukončila husitské války. Jako zemský zákon platila až do roku 1567.

Historie

Jednání začala poté, co se ukázalo, že husity nelze porazit vojensky – pět křížových výprav skončilo neúspěchem. Basilejský koncil proto přistoupil na vyjednávání a husitské poselstvo v čele s Prokopem Holým dorazilo 4. ledna 1433 do Basileje. Přijímání pod obojí tam ve veřejné rozpravě hájil Jan Rokycana.

Husité předložili koncilu čtyři pražské artikuly. Kompaktáta z nich výslovně uznala přijímání pod obojí pro dospělé, kteří se jinak drželi katolického učení; ostatní artikuly převzala jen v oslabené, kompromisní podobě. Dohodu urychlila bitva u Lipan roku 1434, kde umírnění kališníci porazili radikální tábority a získali převahu při vyjednávání.

Slavnostně byla kompaktáta vyhlášena 5. července 1436 v Jihlavě a spolu s nimi byl za českého krále přijat Zikmund Lucemburský. Země tak po sedmnácti letech válek získala mír a zvláštní postavení: katolíci i kališníci vedle sebe, na základě dohody s basilejským koncilem; papež kompaktáta oficiálně nepotvrdil.

Papež Pius II. kompaktáta roku 1462 zrušil, ale v Čechách se podle nich žilo dál – zemský sněm v Kutné Hoře je roku 1485 potvrdil kutnohorským náboženským mírem, který na jednatřicet let zrovnoprávnil katolíky a kališníky; roku 1512 byl prodloužen na věčné časy. Ze zemského práva byla kompaktáta vypuštěna roku 1567 na žádost stavů za Maxmiliána II.

Co to znamenalo pro mince

Za husitských válek se pražský groš pravidelně nerazil; groše se jménem Václava IV. se razily nanejvýš krátce po jeho smrti. Kutnohorská mincovna za Zikmunda Lucemburského razila jen drobné jednostranné peníze se čtyřrázem a husité razili v Praze a Táboře z mědi napodobeniny drobných peněz Václava IV., zvané flůtky.

Při jednáních v Jihlavě slíbil Zikmund 20. července 1436 českým stavům, že dá razit dobrý groš, jaký se dělal za Václava II. Slib nesplnil; groš s jeho jménem, který popsal a vyobrazil A. Voigt, je buď Voigtův výmysl, nebo romantický padělek.

Groš se v Kutné Hoře znovu razil jen příležitostně za Ladislava Pohrobka a jeho groše jsou doloženy jen ve čtyřech kusech. Pravidelnou ražbu obnovil až Jiří z Poděbrad mincovním řádem z roku 1469, který grošům předepsal jakost jako za Václava IV.: hmotnost 2,70 g a ryzost 620/1000.