Bitva u Lipan
Bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434 u Českého Brodu a byla rozhodujícím střetem husitských válek. Koalice umírněných kališníků a katolíků v ní porazila polní vojska radikálních husitů vedená Prokopem Holým. Porážka otevřela cestu k dohodě se Zikmundem Lucemburským.
| Datum | 30. května 1434 |
|---|---|
| Místo | mezi vsí Hřiby a Lipskou horou u Lipan, nedaleko Českého Brodu |
| Vítězové | spojené vojsko umírněných kališníků a katolíků, vrchní velitel Diviš Bořek z Miletínka |
| Poražení | polní vojska táborů a sirotků, vrchní velitel Prokop Holý |
| Padlí velitelé | Prokop Holý a Prokop Malý |
| Hlavní důsledek | Basilejská kompaktáta, vyhlášená 5. července 1436 v Jihlavě, a přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále |
| Památník | Prokopova mohyla na Lipské hoře, dokončená roku 1881 |
Historie
Husitské války začaly jako náboženský a společenský otřes, ale rychle se změnily v rozsáhlý politický konflikt, který zasáhl celé České království. Po smrti Jana Žižky z Trocnova roku 1424 se husitské hnutí postupně štěpilo: část směřovala k dohodě a stabilizaci, zatímco radikální proud trval na pokračování polních tažení a na důslednější podobě reformy. Narůstající únava z války, hospodářské škody i vnitřní spory nakonec vedly k tomu, že se proti radikálům spojili i někteří dřívější spolubojovníci.
Na jedné straně stálo polní vojsko táborského a sirotčího svazu, zvyklé na pohyblivý způsob boje a na vozovou hradbu. V jeho čele stál představitel radikálů Prokop Holý, jízdě velel Jan Čapek ze Sán. Proti nim se postavilo spojené vojsko umírněných kališníků a katolíků, jehož vrchním velitelem byl Diviš Bořek z Miletínka. Vozy vedl Jan Černín z Vysoké a rožmberský oddíl Mikuláš Krchlebec z Krchleb.
Bitva proběhla v neděli 30. května 1434 mezi vsí Hřiby a Lipskou horou, asi kilometr jižně od Lipan. Krchlebcovy oddíly předstíraly ústup a vylákaly radikály z vozové hradby. Když se vozy rozpojily, pronikl mezi ně skrytý jezdecký oddíl a radikálové podlehli. Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský z Řimovic uprchli do Kolína, Prokop Holý i Prokop Malý padli. Část zajatců byla upálena ve stodolách.
Porážka znamenala konec rozhodujícího politického vlivu radikálů. Umírnění husité uzavřeli dohodu s císařem Zikmundem Lucemburským a legáty basilejského koncilu. Dne 5. července 1436 byla v Jihlavě vyhlášena Basilejská kompaktáta, která za stanovených podmínek povolovala přijímání pod obojí způsobou, a Zikmund byl téhož roku přijat za českého krále. Poslední táborský odboj na hradě Sion u Kutné Hory skončil roku 1437 zajetím a popravou Jana Roháče z Dubé. Bitva u Lipan se proto připomíná jako konec husitských válek.
Význam a připomínka
Lipany jsou v české paměti mimořádně silným symbolem – nejen kvůli vojenskému výsledku, ale i proto, že šlo o střet Čechů proti Čechům, tedy o vyvrcholení vnitřního sporu. Bitva znamenala obrat od revolučního období k hledání udržitelného kompromisu, a proto se objevuje v literatuře, výtvarném umění i ve veřejných připomínkách.
Na Lipské hoře stojí Prokopova mohyla, která byla slavnostně dokončena roku 1881.