Břetislav II.

Břetislav II. (1092–1100) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, nejstarší syn Vratislava II., který vládl v období vnitrodynastických sporů a územní expanze do Polska. Jeho panování bylo poznamenáno konflikty s příbuznými a skončilo násilnou smrtí z rukou najatého vraha.

Historie

Břetislav II. se narodil pravděpodobně kolem roku 1060 jako nejstarší syn prvního českého krále Vratislava II. a jeho manželky Svatoslavy. Od roku 1092 působil jako údělný kníže na Brněnsku, což byla jedna z nejvýznamnějších moravských údělných držav. Jeho vztah s otcem se však záhy zhoršil kvůli nástupnickým sporům.

Konflikt s otcem vyvrcholil, když se Břetislav odtáhl se svou družinou nejprve do Hradce Králové a později ke Praze, čímž demonstroval svůj nesouhlas s otcovou politikou. Situace se vyostřila natolik, že Vratislav II. svolal zemský sněm a překvapivě za svého nástupce určil svého mladšího bratra Konráda I. Brněnského (1055–1092), čímž pominul práva vlastního prvorozeného syna.

Zklamaný a rozhořčený Břetislav odešel do uherského exilu, kde vyčkával na příhodnější dobu. Jeho trpělivost byla odměněna – po smrti otce Vratislava II. roku 1092 a téměř okamžité smrti strýce Konráda I. téhož roku se Břetislav vrátil do Čech a ujal se knížecí vlády. Rychlý sled událostí nahrál jeho ambicím a seniorátní princip zavedený Břetislavem I. tentokrát fungoval v jeho prospěch.

Hned následujícího roku 1093 podnikl Břetislav II. úspěšné vojenské tažení do Polska a získal strategicky důležité Slezsko. Tato expanze navazovala na tradiční českou politiku směřující k ovládnutí slezských území a kontrole obchodních cest. V roce 1096 své úspěšné tažení do Polska opakoval, čímž upevnil české pozice v tomto regionu.

Závěr Břetislavovy vlády však nebyl šťastný a byl poznamenán vnitrodynastickými konflikty. Nejprve se spojil s mladším bratrem Bořivojem II. a roku 1097 společně vytáhli na Moravu, kde násilně zbavili tamní údělná knížata jejich panství. Tato centralizační politika měla posílit knížecí moc, ale vyvolala odpor moravské šlechty a Přemyslovců.

Paradoxně roku 1099 Břetislav II. vyprosil u římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. (1056–1106) nástupnické právo pro svého bratra Bořivoje II., čímž pominul vlastní syny. Toto rozhodnutí bylo pravděpodobně součástí dohody mezi bratry, ale vyvolalo nespokojenost dalších členů dynastie.

Napětí a intriky vyvrcholily tragicky – Břetislav II. byl zavražděn najatým vrahem 22. prosince 1100 v křivoklátských lesích u Zbečna během lovu. Vražda byla pravděpodobně zorganizována některým z členů přemyslovské dynastie, kteří se cítili ohroženi jeho politikou. Břetislavova smrt ukončila období relativní stability a zahájila éru dynastických válek.

Mincovnictví a hospodářská politika

Mincovnictví Břetislava II. ikonograficky navázalo na ražby jeho otce Vratislava II., což svědčí o snaze zachovat kontinuitu a legitimitu vlády. Motivy na denárech zůstaly podobné – zobrazení panovníka, sakrální symboly a nápisy.

Metrologický rozbor však odhalil významné změny v kvalitě mincí. Byly zjištěny tři skupiny mincí výrazně se lišící v hmotnosti a jakosti, což svědčí o postupném znehodnocování mince. Ražebné, tedy zisk panovníka z ražby mincí, se pohyboval od 52 % až do neuvěřitelných 240 %. Toto drastické snižování obsahu stříbra v denárech bylo způsobeno potřebou financovat vojenské výpravy a udržovat loajalitu družiny.

Znehodnocování mince za Břetislava II. představuje jeden z nejextrémnějších příkladů fiskální exploatace mincovního regálu v českých dějinách. Takto vysoké ražebné znamenalo, že z jedné hřivny stříbra mohl panovník vyrazit více než dvojnásobné množství mincí oproti jejich nominální hodnotě, což fakticky představovalo skrytou daň pro obyvatelstvo.

Zajímavosti

• Břetislav II. byl jediným přemyslovským knížetem, který aktivně prosadil nástupnictví svého bratra místo vlastních synů
• Jeho zisk z ražebného až 240 % představuje jeden z nejvyšších doložených v evropském středověkém mincovnictví
• Vražda v křivoklátských lesích se stala námětem mnoha pověstí a legend
• Během jeho vlády bylo Slezsko naposledy součástí českého státu jako integrální území
• Jeho centralizační politika na Moravě předznamenala pozdější snahy o sjednocení českého státu