Břetislav II.
Břetislav II. (asi 1056 – 22. prosince 1100) byl český kníže z dynastie Přemyslovců vládnoucí v letech 1092–1100. Syn krále Vratislava II. a Adléty Uherské se proslavil jako kontroverzní panovník, který se snažil upevnit křesťanství v českých zemích a centralizovat knížecí moc na úkor tradičního stařešinského řádu.
Historie
Břetislav II. se narodil kolem roku 1056 jako nejstarší syn českého knížete a později krále Vratislava II. z jeho druhého manželství s uherskou princeznou Adlétou. Již v mládí získával vojenské zkušenosti, roku 1087 byl pověřen obranou hranic proti Sasům, nechal se však překvapit a většina jeho družiny zahynula. Jako údělný kníže spravoval Hradecko. Roku 1091 se postavil proti svému otci během obléhání Konráda I. Brněnského v Brně a musel před otcovým hněvem uprchnout ze země. Po smrti strýce Konráda 6. září 1092 se vrátil do Prahy a byl 14. září 1092 slavnostně nastolen na knížecí stolec. Jeho osmiletá vláda byla poznamenána snahou omezit vliv Svaté říše římské na český stát. Vybíral si biskupy z ciziny, vyhnal představitele rodu Vršovců a roku 1094 zakázal pohanství. Roku 1097 definitivně vyhnal ze Sázavského kláštera slovanské mnichy a ukončil tak staroslověnský obřad. Zemřel 22. prosince 1100 při atentátu v lesích u Zbečna.
Jako český kníže měl Břetislav II. právo ražby mincí, což využíval k financování svých reforem a vojenských tažení. Razil stříbrné denáry malého střížku o průměru kolem 16 mm a hmotnosti 0,7–0,9 gramů, které navazovaly na tradici přemyslovského mincovnictví. Jeho mince se vyznačovaly výraznou křesťanskou symbolikou – na líci byl často zobrazen kříž, na rubu biskupská berla nebo jiné církevní symboly. Nápisy obsahovaly jeho jméno nebo odkazy na Boha, což mělo symbolizovat křesťanskou autoritu knížete. Roku 1099 vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II. V zahraničních vztazích bojoval zejména proti Polsku kvůli slezské otázce a poplatku za odstoupené území.
Význam pro investory a sběratele
Břetislavovy denáry patří mezi vyhledávané přemyslovské mince 11. století vzhledem k relativně krátké době ražby a historickému významu. Jejich sběratelská hodnota je vysoká díky dobře dochovaným exemplářům s čitelnou ikonografií a nápisy. Pro numismatiky představují důležitý doklad christianizační politiky a přechodu od pohanských k čistě křesťanským motivům. Investiční potenciál roste díky rostoucímu zájmu o raně středověké české mince a jejich dokumentovanou provenienci.
Příklady
Nejznámější jsou Břetislavovy denáry s křížovým motivem a latinským nápisem. Exempláře byly objeveny v různých hromadných nálezech po celých Čechách, například ve sbírkách Národního muzea nebo při archeologických výzkumech. Typické jsou mince s průměrem 15–18 mm a hmotností 0,5–0,9 gramů, razené ze kvalitního stříbra v pražských mincovnách.
Zajímavosti
Břetislav II. byl posledním českým knížetem, který respektoval stařešinský řád – roku 1099 jej narušil, když označil za svého nástupce mladšího bratra Bořivoje II. místo nejstaršího žijícího Přemyslovce. Kronikář Kosmas píše, že při jeho pohřbu plakali „kněží i lid, bohatí i chudí", přestože jeho politika vyvolávala kontroveze. Zajímavé je, že jako první český panovník systematicky ničil pohanská svatyně – posvátné stromy a háje byly vysekávány a páleny. Roku 1096 prošli Čechami účastníci první křížové výpravy, což vedlo k protižidovským pogromům a roku 1098 ke konfiskaci židovských majetků. Jeho manželka Luitgarda z Bogenu mu porodila syna Břetislava, který však podle stařešinského práva neměl nárok na trůn.