Budapešť

Budapešť je hlavní město Maďarska a jedno z nejvýznamnějších mincovních měst střední Evropy, kde od roku 1925 sídlí jediná maďarská mincovna Magyar Pénzverő Zrt. Město vzniklo roku 1873 spojením Budína, Pešti a Óbudy a navázalo na dlouhou tradici ražby mincí sahající až do středověku, kdy zde fungovala královská mincovna uherských panovníků.

Historie

Historie mincovnictví na území dnešní Budapešti sahá do období Arpádovců ve 13. století, kdy v královském sídle Budíně fungovala jedna z prvních uherských mincoven. Za vlády Bély IV. (1235-1270) se budínská mincovna stala jedním z center ražby uherských denárů. Po mongolském vpádu roku 1241 byla mincovna obnovena a rozšířena jako součást královského hradu.

Zlatý věk budínského mincovnictví nastal za vlády Karla Roberta z Anjou (1308-1342), který roku 1325 provedl zásadní mincovní reformu a zavedl ražbu zlatých florinů podle florentského vzoru. Budínská mincovna se stala hlavním centrem ražby těchto prestižních zlatých mincí, které byly uznávanou měnou v celé Evropě. Za jeho nástupce Ludvíka I. Velikého (1342-1382) dosáhla produkce zlatých mincí rekordních objemů.

V období vlády Matyáše Korvína (1458-1490) prošla budínská mincovna modernizací a stala se jednou z technicky nejvyspělejších v Evropě. Byly zde raženy nejen zlaté dukáty a stříbrné denáry, ale také reprezentativní tolarové ražby s portrétem panovníka. Po obsazení Budína Turky roku 1541 byla mincovna přesunuta do Kremnice, která se stala hlavním mincovním městem Uherska.

Moderní éra budapešťského mincovnictví začala až po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867. V rámci dualistické monarchie získalo Uhersko právo na vlastní mincovnictví a roku 1892 byla v Körmöcbánya (Kremnici) obnovena hlavní uherská mincovna. Mincovní značka KB (Körmöcbánya) se objevovala na všech uherských ražbách včetně zlatých korun a stříbrných forintů.

Po rozpadu Rakouska-Uherska a Trianonské smlouvě roku 1920 připadla Kremnice Československu. Maďarsko tak přišlo o svou jedinou mincovnu a bylo nuceno budovat novou. Roku 1925 byla v Budapešti založena Magyar Pénzverő (Maďarská mincovna), která zahájila činnost v provizorních prostorách. Mincovní značka BP (Budapest) se poprvé objevila na pengő nominálech roku 1926.

Během druhé světové války mincovna fungovala v omezeném režimu a razila především válečné nouzové mince ze železa a hliníku. Po válce čelila hyperinflaci a musela razit bankovky s astronomickými nominály včetně slavného 100 miliard bilpengő. Měnová reforma roku 1946 zavedla nový forint a mincovna obnovila normální provoz.

V období socialismu (1949-1989) budapešťská mincovna razila nejen oběžné mince, ale také rozsáhlé série pamětních mincí ze stříbra a zlata. Od roku 1989 se Magyar Pénzverő transformovala na moderní mincovnu evropského standardu. Dnes razí nejen maďarské oběžné mince a euromince, ale také mince pro další země a investiční produkty z drahých kovů.

Mincovní značky a technologie

Budapešťská mincovna používá od roku 1926 mincovní značku BP, která se objevuje na většině maďarských mincí. Na moderních ražbách je značka často doplněna logem mincovny – stylizovaným gotickým štítem s iniciálami MP. Mincovna je známá vysokou kvalitou ražby a inovativními technikami včetně bimetalických mincí a hologramů.

Technologická vyspělost budapešťské mincovny se projevuje v produkci proof kvality s leštěným povrchem a matným reliéfem. Od roku 2012 mincovna razí investiční mince z ryzího zlata a stříbra včetně populární série s motivy svaté koruny a historických uherských panovníků. Roční produkce přesahuje 500 milionů kusů mincí včetně exportních zakázek.

Budapešťská mincovna je také známá ražbou technicky náročných bimetalických mincí, které začala produkovat jako jedna z prvních v Evropě. Od roku 1998 razí 100 a 200 forintové mince s mosazným středem a nerezovým mezikružím. Tyto mince patří k nejbezpečnějším proti padělání díky složité výrobní technologii.

Zajímavosti

• Budapešťská mincovna vyrazila roku 1946 nejvyšší nominál v historii – bankovku 100 miliard bilpengő (10²⁰ pengő)
• V trezorech mincovny je uložena replika svatoštěpánské koruny vyrobená z 3 kg ryzího zlata
• Mincovna ročně spotřebuje přes 2000 tun kovů a vyrobí více než půl miliardy mincí
• Od roku 2009 budapešťská mincovna razí euromince pro Slovinsko, které nemá vlastní mincovnu
• Nejcennější mincí vyraženou v Budapešti je 100kilogramová zlatá mince z roku 2012 v hodnotě přes 100 milionů korun