Bula
Bula je historický předmět mincovního charakteru, zpravidla vyrobený z kovu (nejčastěji olova, zlata nebo stříbra), který sloužil jako úřední pečeť připojovaná k významným dokumentům pro potvrzení jejich pravosti a autority vydavatele. Tyto pečetě, obvykle kulatého nebo oválného tvaru s reliéfními vyobrazeními na obou stranách, představují důležitý numismatický, historický a sběratelský artefakt. Navzdory funkčním odlišnostem sdílejí s mincemi výrobní technologii, ikonografii i materiálové složení.
Historie
Používání bul jako pečetí má kořeny již ve starověké Mezopotámii a Egyptě, kde hliněné pečetě sloužily k autentifikaci dokumentů. Významný vývoj nastal v období Římské říše, kdy se rozšířily kovové buly připevňované k důležitým listinám pomocí šňůr. Zlaté buly (bula aurea) byly výsadou císařů a nejvyšších hodnostářů, zatímco olověné buly používali nižší úředníci. Nejsystematičtější využití bul zavedla od 6. století papežská kancelář – termín "papežská bula" označoval jak samotný dokument, tak pečeť, která jej ověřovala. Vrcholné období používání bul nastalo ve středověku, kdy se staly nedílnou součástí diplomatické praxe evropských panovnických dvorů, církevních institucí a městských správ. Od 16. století byly postupně nahrazovány voskovými pečetěmi a moderními bezpečnostními prvky, avšak Vatikán používá olověné buly pro nejvýznamnější dokumenty dodnes.
Výroba bul probíhala podobným způsobem jako ražba mincí. Základem byl kovový kotouček, nejčastěji z olova pro jeho měkkost a odolnost, který byl umístěn mezi dvě razidla (typáře) a stlačen, čímž vznikl oboustranný reliéf. Na rozdíl od mincí však buly obsahovaly kanálek pro provlečení šňůry, kterou byly připevněny k dokumentu. Z hlediska ikonografie nesly buly na aversu obvykle portrét nebo znak vydávající autority – papeže, panovníka, biskupa či města. Na reversu se nacházel doplňující text, titul nebo symbolické vyobrazení. Papežské buly tradičně zobrazovaly na líci portréty sv. Petra a Pavla s nápisem "SPASPE" (Sanctus Paulus, Sanctus Petrus) a na rubu jméno aktuálního papeže. Kromě olova, nejběžnějšího materiálu, byly výjimečné dokumenty opatřovány zlacenými, stříbrnými nebo dokonce zlatými bulami. Zvláštní kategorii představují tzv. devotio buly – ochranné amulety nošené na krku, které formálně i technologicky odpovídaly úředním pečetím.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky a historické sběratele představují buly jedinečný spojovací článek mezi mincemi a medailemi. Zvláště cenné jsou exempláře ze vzácnějších materiálů nebo s jasnou a dobře čitelnou ražbou. Investičně zajímavé jsou především papežské a císařské buly z raného středověku, které vzhledem ke své historické vzácnosti a kulturní hodnotě dosahují na aukcích cen od stovek do desítek tisíc euro v závislosti na stavu, vzácnosti a historickém kontextu. Významnou prémiovou hodnotu mají buly s prokázanou proveniencí z konkrétních historických dokumentů.
Příklady
Mezi sběratelsky významné typy bul patří:
- Zlatá bula Karla IV. – nejslavnější říšský ústavní dokument ze 14. století se zlatou pečetí
- Papežské olověné buly – systematická řada pečetí používaných od 6. století dodnes
- Buly benátských dóžat – stříbrné a později zlaté pečetě s vyobrazením sv. Marka
- Městské buly – pečetě svobodných říšských měst často nesoucí heraldické motivy
Zajímavosti
- Zatímco většina historických bul váží mezi 30-70 gramy, nejtěžší známá bula byla připojena k mírové smlouvě mezi Anglií a Francií z roku 1527 a vážila přes 400 gramů ryzího zlata.
- Papežové dodnes používají pro své nejdůležitější dekrety olověné buly vyráběné téměř nezměněnou technologií – současná vatikánská bullaria (dílna na výrobu bul) používá historický lis z 18. století.
- V anglo-americké sbíratelské komunitě se vyvinul specifický podmět "sphragistika", zaměřený výhradně na sběratelství pečetí a bul jako samostatné oblasti odlišné od numismatiky.
- Nejdražší bulou prodanou v aukci byla zlatá bula císaře Fridricha II. z roku 1228, která v roce 2019 dosáhla ceny 480 000 euro – přibližně osminásobku hodnoty obsaženého zlata.