Car

Car byl titul panovníků Ruska od Ivana IV. Hrozného v roce 1547 do abdikace Mikuláše II. v roce 1917. Odvozený od latinského caesar, symbolizoval nárok ruských vládců na dědictví byzantského a římského impéria. Pro numismatiku je carský titul významný jako autorita ražby ruských mincí po čtyři století, od stříbrných kopějek po zlaté imperiály, které dokumentují vzestup Ruska k postavení světové velmoci.

Historie carského titulu

Titul car poprvé oficiálně přijal Ivan IV. Hrozný při korunovaci 16. ledna 1547, ačkoliv jeho děd Ivan III. ho používal neoficiálně. Přijetí titulu symbolizovalo transformaci Moskevského knížectví v ruské carství s nárokem na byzantské dědictví po pádu Konstantinopole. Ivan Hrozný razil první ruské zlaté mince a standardizoval stříbrnou kopějku s jezdcem probodávajícím draka. Jeho vláda položila základy centralizovaného ruského státu expandujícího od Baltu po Pacifik.

Romanovská dynastie nastoupivší v roce 1613 s Michailem I. vládla Rusku přes 300 let. Petr I. Veliký přijal v roce 1721 titul imperátor, ale car zůstal lidovým označením. Petrova měnová reforma zavedla rubl jako základní jednotku a moderní mincovní systém podle evropského vzoru. Kateřina II. Veliká razila masivní měděné pětikopějky a zlaté imperiály financující expanzi říše. Pavel I. a Alexandr I. standardizovali ruské mincovnictví na evropskou úroveň.

Devatenácté století vidělo Rusko jako evropskou velmoc. Mikuláš I. potlačil povstání děkabristů a zavedl přísnou autokracii. Alexandr II. Osvoboditel zrušil nevolnictví v roce 1861 a modernizoval ekonomiku. Alexandr III. zavedl zlatý standard a stabilizoval rubl. Mikuláš II., poslední car, čelil revolucím 1905 a 1917. Jeho abdikace 15. března 1917 ukončila carský režim. Bolševici zavraždili carskou rodinu v Jekatěrinburgu v červenci 1918.

Carská moc byla absolutní, car byl považován za Božího pomazaného. Titul zahrnoval car vší Rusi, král Polska, velkokníže Finska a desítky dalších titulů. Carové vládli největší říši světa rozprostírající se na třech kontinentech. Jejich moc spočívala na pravoslavné církvi, šlechtě a armádě. Carský režim vytvořil ruskou kulturu zlatého věku - Puškin, Dostojevskij, Čajkovskij. Pád carství vedl k sovětskému experimentu, který změnil běh 20. století.

Carské mincovnictví

Carské mince představují fascinující numismatickou oblast dokumentující ekonomický a politický vývoj Ruska. Stříbrná kopějka s jezdcem zůstala základní mincí po staletí. Petr Veliký zavedl rubl o váze 28 gramů stříbra a zlatý červoněc podle evropských standardů. Měděné mince od kopějky po pětikopějku byly nejtěžší na světě. Platinové mince Alexandra I. z uralské platiny byly první svého druhu.

Carské portréty na mincích dokumentují vývoj od byzantské stylizace k evropskému realismu. Dvojhlavý orel, symbol převzatý z Byzance, zůstal konstantním prvkem. Nápisy v cyrilici a později dvojjazyčně odrážely multietnický charakter říše. Commemorativní rubly oslavovaly vítězství, korunovace a výročí. Polské zlatky, finské marky a gruzínské abazy dokládají rozmanitost carské říše. Kvalita ražby petrohradské mincovny rivalozovala nejlepším evropským mincovnám.

Zajímavosti

• Ivan Hrozný v záchvatu vzteku zabil svého syna, čímž způsobil dynastickou krizi
• Petr Veliký osobně pracoval v mincovně, aby pochopil proces ražby
• Měděný rubl Kateřiny Veliké vážil přes kilogram
• Falešný Dimitrij razil mince se svým portrétem během krátkého panování
• Poslední carské zlaté mince z roku 1917 se razily ještě měsíc po abdikaci
• Fabergého velikonoční vajíčka pro cara stála více než roční plat tisíce dělníků