Chusró II.

Chusró II. (řecky Chosroés; ? – únor 628), známý jako Chusró Parvíz („Vítěz"), byl perský velkokrál z dynastie Sásánovců panující v letech 590/591–628. Za jeho vlády dosáhla sásánovská říše zenitu moci, když dočasně ovládla Sýrii, Egypt a velkou část Malé Asie. Stálými válkami s Byzancí však říši vyčerpal a připravil cestu k jejímu pádu za arabské expanze. Na sásánovských drachmách je zobrazován s charakteristickou korunou zdobenou křídly a půlměsícem.

Historie

Chusró II. byl synem Hormizda IV. a vnukem slavného Chusró I. Na trůn se dostal roku 590 po sesazení svého otce, na němž měl patrně přímou účast. Jeho pozice nebyla zpočátku pevná – byl svržen uzurpátorem Bahrámem Čóvénem a musel uprchnout do Byzance. Císař Maurikios mu poskytl azyl a vojenskou pomoc, s níž Chusró dobyl trůn roku 591 zpět.

Cenou za byzantskou podporu bylo uzavření mírové dohody, v níž Chusró rezignoval na sporná území v Mezopotámii, Arménii a Gruzii. Vztahy mezi oběma panovníky se vyvíjely příznivě – byzantské prameny dokonce zmiňují formální adopci perského krále císařem. Situace se změnila roku 602, kdy byl Maurikios svržen a zavražděn. Chusró využil tohoto převratu jako záminky k válce a zahájil rozsáhlou ofenzívu.

V následujících letech dobyla perská vojska Antiochii, Damašek a roku 614 Jeruzalém, odkud odvlekla relikvii Svatého kříže. Roku 619 padl do sásánovských rukou i Egypt. Perská říše dosáhla hranic starověké Achaimenovské říše. Byzantský císař Herakleios však zahájil protiofenzívu, která roku 627 vedla k rozhodující porážce Peršanů. Chusró byl roku 628 svržen vlastním synem Kavádhem II. a popraven.

Chusró II. a mincovnictví

Sásánovské mincovnictví za Chusró II. představuje vrchol perské numismatické tradice. Hlavním nominálem byla stříbrná drachma o hmotnosti kolem 4 gramů, ražená v desítkách mincoven po celé říši. Na líci je zobrazen portrét krále s charakteristickou korunou zdobenou křídly, půlměsícem a hvězdou – symboly zoroastrijského náboženství.

Na rubu sásánovských drachem je tradičně vyobrazen ohňový oltář se dvěma strážci – zoroastrijský symbol věčného ohně. Mincovní značky uvádějí místo ražby, rok vlády panovníka a případně další údaje. Díky dlouhé Chusróově vládě (téměř čtyřicet let) existuje obrovské množství variant jeho mincí z různých mincoven a let.

Drachmy Chusró II. cirkulovaly po celém Předním východě a ovlivnily i raně islámské mincovnictví – první arabské ražby kopírovaly sásánovské vzory. Pro sběratele představují relativně dostupné příklady orientálního mincovnictví s vysokou uměleckou hodnotou. Vzácnější jsou zlaté dínáry a stříbrné hemidrachmy.

Zajímavosti

• Chusróova vášnivá láska k arménské princezně Šírín inspirovala perského básníka Nizámího k epické básni „Chosrau a Šírín", jednomu z vrcholů perské literatury.
• Na Chusróově dvoře působil legendární minstrel Bárbad, považovaný za zakladatele perské klasické hudby.
• Chusró proslul jako sběratel kuriozit a mechanických přístrojů včetně orloje, který mu údajně daroval byzantský císař.