Hemidrachma
Hemidrachma je antický řecký nominál v hodnotě poloviny drachmy, tedy tří obolů, proto se jí říká také triobol. Šlo o stříbrnou minci, jejíž hmotnost se lišila podle váhového standardu města nebo království. Konkrétní hemidrachmu proto určuje místo a období ražby, kov a typ obrazu.
| Nominální vztah | 1 hemidrachma = 1/2 drachmy = 3 oboly |
|---|---|
| Jiný název | triobol |
| Kov uvedených příkladů | stříbro |
| Hlavní prostředí | řecké a helénistické mincovnictví |
| Jednotná hmotnost napříč soustavami | neexistovala |
| Příklad Rhodos | 170–150 př. n. l.; 1,26 g |
Polovina drachmy
Hemidrachma je nominál v hodnotě jedné poloviny drachmy. Drachma se dělila na šest obolů, hemidrachma tedy odpovídala třem obolům. Tento vztah je přesný uvnitř příslušné měnové soustavy, neznamená však jednotnou hmotnost v celém antickém světě. Řecká města a helénistická království používala rozdílné váhové standardy.
Stříbrná hemidrachma z Rhodu z let 170–150 př. n. l. ve sbírce Harvard Art Museums váží 1,26 gramu. Hmotnost jiných hemidrachem se liší podle místa a doby ražby, proto samotný název nestačí k určení hmotnosti.
Ikonografie, opis a místní symboly odkazují na emitenta a mincovnu. Stejný nominální vztah mohl být vyjádřen rozdílným obrazem a kovovým standardem podle regionu.
Určení konkrétní hemidrachmy
Katalogizace začíná určením oblasti a panovníka nebo města. Poté se porovnává opis, obraz, kov, hmotnost a průměr s příslušným katalogem. Hmotnost má význam jen ve vztahu k danému standardu.
Opotřebení a koroze mohou hmotnost snížit, proto naměřený údaj není sám důkazem nominálu. Bezpečný popis spojuje fyzické parametry s typem razidla a historickým zařazením.
