Dvanáctikrejcar

Dvanáctikrejcar (12 krejcar) představoval stříbrnou minci vážící 4,66 gramů, kterou českým zemím přinesla mincovní instrukce stavovského direktoria ze dne 15. června 1619. Tento nominál sdílel základní designové prvky s dvacetičtyřkrejcarem a stal se důležitým platidlem krátkého, ale dramatického období českých dějin.

Historie

Zavedení dvanáctikrejcaru přímo souviselo s českým stavovským povstáním a snahou o vytvoření samostatného měnového systému nezávislého na Habsburcích. Mincovní instrukce z 15. června 1619 ustanovila tento nominál jako polovinu dvacetičtyřkrejcaru, čímž vytvořila logickou strukturu stříbrného oběživa pro potřeby válečné ekonomiky.

První emise vznikaly v českých mincovnách ještě roku 1619. Pražská mincovna zahájila výrobu pod vedením Benedikta Hübmera, kutnohorská produkce probíhala pod správou Šebestiána Hölzla, v Jáchymově razil v letech 1619-1620 mincmistr Kryštof Lengenfelder. Design následoval vzor dvacetičtyřkrejcaru - český lev na aversu, koruna na reversu.

Na Moravě získal dvanáctikrejcar specifickou podobu. Místo českého lva nesla lícní strana moravskou šachovnicovou orlici, rubová strana zobrazovala jehlan obtočený vinnou révou, identický s motivem dvacetičtyřkrejcaru. Moravské ražby vznikaly v Brně 1619-1620 pod vedením Hanse Petze a v Olomouci 1619-1620, kde působil Kryštof Cantor, později nahrazený Benediktem Zwirnerem.

"Zimní král" Fridrich Falcký (1619-1620) pokračoval v emisi dvanáctikrejcarů již se svým portrétem. Praha vyrobila ročník 1620 pod mincmistrem Pavlem Škrétou, Kutná Hora téhož roku pod vedením Šebestiána Hölzla. Tyto ražby s podobiznou nešťastného krále představují dnes vzácné numismatické památky na krátkou protestantskou vládu.

Po bitvě na Bílé hoře převzalo kontrolu nad mincovnictvím konsorcium vedené Hansem de Witte. V rámci kiperové inflace povolilo Ferdinand II. ražbu drasticky znehodnocených dvanáctikrejcarů v Praze (1621, Hübmer) a Kutné Hoře (1621, Hölzl). Tyto nekvalitní mince vážily pouhých 2,09 gramů s minimálním obsahem stříbra, což představovalo více než 50% redukci původní hmotnosti.

Měnová reforma - kaláda z roku 1623 - znamenala konec dvanáctikrejcarů na dlouhých 172 let. Zavedení "mince dobrého zrna" vyžadovalo odstranění všech znehodnocených nominálů z oběhu. Dvanáctikrejcar jako symbol měnového chaosu počátku třicetileté války nebyl obnoven.

Nečekaný návrat přišel až instrukcí z 20. dubna 1795, kdy císař František II. (1792-1835) obnovil ražbu stříbrných dvanáctikrejcarů v pražské mincovně. Jediný ročník 1795 vyrobil mincmistr Ignác Kendler s hmotností 4,64 gramů. Design byl modernizován - portrét císaře na aversu, říšský orel s hodnotovým označením na reversu.

Existence obnovených dvanáctikrejcarů byla krátká. Výnosem z 15. srpna 1801 František II. definitivně ukončil jejich ražbu. Důvodem byla probíhající měnová reforma a přechod na nový systém nominálů. Dvanáctikrejcar již nikdy nebyl v českých zemích obnoven, čímž skončila historie tohoto specifického nominálu.

Technické parametry a ekonomický význam

Standardní dvanáctikrejcar z let 1619-1620 vážil 4,66 gramů při obsahu stříbra odpovídajícím tehdejším standardům. Kiperové ražby z roku 1621 s váhou 2,09 gramů představovaly extrémní příklad měnové degradace. Obnovený dvanáctikrejcar z roku 1795 měl 4,64 gramů při standardní ryzosti.

Hodnota dvanáctikrejcaru představovala pětinu zlatníku nebo dvě třetiny šestkrejcaru. V systému drobného oběživa tvořil praktický mezičlánek mezi malými a středními nominály. Jeho kupní síla odpovídala přibližně polovině denní mzdy nekvalifikovaného dělníka.

Z numismatického hlediska jsou nejcennější ražby Fridricha Falckého a kvalitní exempláře z roku 1619. Moravské varianty s orlicí představují regionální specialitu. Jediný ročník 1795 je paradoxně nejdostupnější díky velkému nákladu.

Zajímavosti

• Moravský dvanáctikrejcar s vinnou révou nesl symboliku "Tvou jednotou kvetu" - vyjádření podpory českému povstání
• Fridrich Falcký stihl vyrazit dvanáctikrejcary během pouhých 13 měsíců své vlády
• Kiperové dvanáctikrejcary z roku 1621 obsahovaly tak málo stříbra, že plavaly na vodě
• Mezi ražbami 1621 a 1795 leží 174 let - nejdelší přerušení v historii českého nominálu
• Některé exempláře z roku 1619 nesou dvojráz - svědectví spěchu při přípravě povstání
• František II. zrušil dvanáctikrejcar po pouhých 6 letech - jeden z nejkratších životů habsburské mince